bodKapitola XI
Oráč
Bohu, jenž vládne mně i vám, plně důvěřuji, že mne od vás ochrání a krutě na vás pomstí spáchanou křivdu, kterou jste mi nastrojila. Promlouváte ke mně šalebnou řečí, do pravdy mísíte lež a snažíte se nezměrnou zkormoucenost mé mysli, myšlenek a srdce mi vyrvat z očí, mysli a duše. To se vám nezdaří, vždyť jsem sklíčen těžkou, bolestnou ztrátou, za niž už nikdy náhradu nedostanu. Proti všem bolestem a strastem byla mým hojivým lékem, služebnicí boží, plnitelkou mé vůle, opatrovnicí mého těla, ve dne v noci strážkyní mé počestností a své cti. Co bylo jí svěřeno, přinesla nazpět celé, čisté a neporušené, často i zmnožené. Čest, dobré mravy, cudnost, dobrotivost, věrnost, zdrženlivost, starostlivost a skromnost dlely stále na jejím dvoře; stydlivost ji neustále před očima nesla zrcadlo cti; Bůh jí byl nakloněným ochráncem. I mně byl nakloněn a milostiv skrze ni: zdar, blaženost a štěstí při mně stály skrze ni. Vysloužila si je a zasloužila od Boha, má znamenitá hospodářka. Dej jí odměnu a žold milosti, štědrý odměniteli všech věrných žoldnéřů, ze všech nejbohatší Pane! Čiň jí milostivěji, než jsem schopen ji přát! Ach, ach, ach, nestoudná vražednice, paní Smrti, pancharte ohavná! Kat budiž vašim soudcem a nechť vás se slovy “odpusť mi“ přiváže k špalku! |