bod
Rotunda vznikla podle legendy na místě, kde se zastavil povoz s mrtvým tělem svatého Václava. Zvířata táhnoucí povoz se dle legend nechtěla pohnout z místa do té doby, než byli v nedalekém vězení osvobozeni nespravedlivě uvěznění lidé. Ve vrcholném středověku sloužila rotunda jako pohřební kaple a přiléhala k nedalekému farnímu kostelu sv. Mikuláše. Po bitvě na Bílé hoře, kdy byl kostel sv. Mikuláše darován jezuitům, se rotunda dočkala barokní přestavby (v letech 1628–29) a stala se malostranským farním kostelem. Ve 2. polovině 17. století jezuité začali s výstavbou nového komplexu budov, která nakonec vedla k demolici této románské svatyně a na jejím místě vznikl barokní kostel svatého Václava, který byl včleněn do bloku profesního domu a stejně jako rozšířená rotunda plnil roli farního kostela. Zbylé torzo někdejší rotundy zůstalo v základech barokních budov. V roce 2003, při rekonstrukci Matematicko-fyzikální fakulty na Malé Straně, v tzv. Profesním domě, začaly práci komplikovat neznámé bloky zdiva, které byly nejprve označeny jako barokní sklepy. Později se ukázalo, že k nim nevede žádný vchod, a tudíž se muselo jednat o kryptu. Po vybourání krypt se mezi zbylými zdmi objevily tři části kruhového románského zdiva a záhy bylo jasné, že se musí jednat o bájnou rotundu. Nejvýznamnějším objevem na rotundě je zbytek původní románské podlahy, který uvedl rotundu mezi přední románské památky v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad. |
Registrace nového uživatele 
