1Jeden Michal Tučný a komu se to nechce poslouchat:
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme, objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.
Stál Prior v naší ulici,
v něm párky, buřty s hořčicí
a bonbóny a sýr a sladký mák.
Tam chodil Desdi potají
tak, jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák.
Pro Desdí duši nevinnou
pan Zidane byl hrdinou,
když po obědě začal prodávat.
Měl jazyk mrštný jako bič
a Desdi z něj byl celý pryč
a toužil sé též prodavačem stát.
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
všechno máme, co kdo chcete,
obchod kvete, jen si račte říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc?
On nezapomněl na svůj cíl
a kdovíčím se vyučil,
moh z něho bejt prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas,
náhle zaslech Desdi pošty hlas
a znenadání dopis měl ti dát.
Není on králem pošťáků,
však je to banda *cenzurováno"
a nikdo vlastně neví, co je zač.
Díky ho hřejou do uší,
když zásilku nám doručí
ten náš líšeňský nemakáč :-) |