BOD
ozubnicová lokomotiva „RAKUŠANKA“
Většina lokomotiv je stavěna s výhledem na univerzální použití v rámci železniční sítě. Jsou však situace, kdy jsou lokomotivy stavěny pro konkrétní trať. Mezi tyto případy patří i ozubnicová trať z Tanvaldu do Kořenova v Jizerských horách. Vzhledem k nutnosti překonat na krátké vzdálenosti výškový rozdíl 235 metrů musela být trať vedena ve značném sklonu až 58 promile. Proto byla trať postavena jako ozubnicová s dvoulamelovou abtovou ozubnicí. Provoz na trati byl zahájen 30. června 1902. Již v předstihu byly roku 1901 postaveny tři speciální parní ozubnicové lokomotivy rakouské řady 169 v lokomotivce ve Florisdorfu u Vídně. Ty dosloužily na přelomu 50. a 60. let 20. století jako řada 404.0 ČSD. Poslední z nich, lokomotiva 404.003, je zachována ve sbírce Národního technického muzea. ČSD proto od poloviny 50. let řešily, jaké nové lokomotivy objedná pro své dvě ozubnicové tratě v Čechách a na Slovensku (trať Tisovec – Pohronská Polhora). Jelikož československý průmysl se odmítl zabývat vývojem a stavbou malé série čtyř motorových ozubnicových lokomotiv, byly uvolněny devizové prostředky na jejich nákup v tehdejší kapitalistické cizině. Volba padla opět na stejnou továrnu, která přesně před šedesáti lety postavila původní parní lokomotivy. V roce 1961 tak lokomotivka SGP Vídeň – Florisdorf dodala čtyři moderní dieselové lokomotivy s hydrodynamickým přenosem výkonu označené řadou T 426.0. Vzhledem k jejich původu se pro ně vžila přezdívka „Rakušanky“. Lokomotivu pohání čtyřtaktní vodou chlazený dvanáctiválcový motor SGP T 12c, který má výkon 1100 koní (810 kW).7 |
Registrace nového uživatele 
