Písnička pro dnešní denJosef Věnceslav Soukup (10. února 1819 Sedlčany – 23. července 1882 Písek) byl český učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista.
Soukup je kdejaký trouba, takže nedohledáno. Ani podle názvu některá zajímavá dílka (písničky):
Hrob dráteníčka
A, e, i, o, u, y, aneb, Návod jak snadno a rychle zapamatujete si ta nejútlejší mládež samohlásky (kupletní žert)
Blažena Rylek Staňková (10. února 1888 Slivenec – 1974?) byla česká hudební skladatelka.
Jaroslav Očenášek (10. února 1901 Němčice nad Hanou – 19. července 1968 Zlín) byl český hudební skladatel.
Dle pamětí Bohumila Zábranského (varhaník v Kelči) byl Očenášek jeden z nejnadanějších žáků Leoše Janáčka.
Zabýval se i technologií výroby foukacích harmonik a vypracoval návrhy na její zdokonalení. Byl předlohou postavy Očenáš ve filmu Všichni dobří rodáci (1969) režiséra Vojtěcha Jasného.
Když vonný zavítá máj
Josef Bartoš (10. února 1902 Nová Paka – 14. srpna 1966 Nový Bydžov) byl český hudební pedagog, skladatel a sbormistr.
Tohle je ovšem zcela jiný Josef Bartoš, ale tak aspoň náhradník:
Josef Bartoš - Cvrčovická
A protože skladeb skladatelů výše je nějak, v podstatě nic, tak jeden pěvec (a taky proto, že jest dostatečně archivní a tudíž zajímavý):
Gustav Walter (11. února 1834, Bílina – 31. ledna 1910, Vídeň) byl český operní pěvec – tenorista, který v průběhu tří dekád ztvárnil řadu hlavních rolí ve Vídeňské státní opeře, především v dílech Wolfganga Amadea Mozarta a Richarda Wagnera. Poté, co v roce 1887 odešel do důchodu, pokračoval již pouze v recitálech, ve kterých uvedl mnoho premiér písní Johannese Brahmse a Antonína Dvořáka, například jeho Cikánské melodie. Přes dvacet let, od roku 1882, vyučoval na Vídeňské konzervatoři zpěvu.
Schubert: Am Meer (1904)
Schubert: Schwanengesang, D. 957 No. 12. Am Meer (to je to samý, možná čistší zvuk)
Brahms: 6 Lieder, Op. 86 No. 2. Feldeinsamkeit
_____________________________________
Jean Louis Marchand (2. února 1669 Lyon – 17. února 1732 Paříž)
Okolo roku 1708 se stal dvorním varhaníkem a rivalem Françoise Couperina. Svým uměním si získal přízeň krále Ludvíka XIV., ale pro své osobní vlastnosti také mnoho nepřátel. V roce 1713 odešel z Paříže na dlouhé koncertní turné do Německa. V roce 1717 koncertoval v Drážďanech a měl se utkat v soutěži ve varhanní improvizaci s Johannem Sebastianem Bachem. Podle německých zdrojů urychleně Drážďany opustil, aby se této konfrontaci vyhnul
Suite en ré (1699) |