Písnička pro dnešní denJosef Ort mladší (1885-??) - syn podvodníka a defraudanta Josefa Orta (13. března 1856 Budyně nad Ohří — 22. března 1902 Praha).
úspěšně dokončil gymnázium a vystudoval práva. Přitom mu pomáhal bývalý ředitel Národního divadla a Národopisného muzea František Adolf Šubert, dlouholetý rodinný přítel Ortových, který nad ním po otcově smrti převzal poručenství a svým závazkům čestně dostál i po propuknutí aféry, kdy mu spojení s podvodníkovou rodinou ohrožovalo společenské postavení. Po získání doktorského titulu pracoval Josef Ort mladší nejprve jako soudní praktikant, později jako zaměstnanec a od r. 1923 první tajemník Českého obchodního gremia. Byl také členem vedení Státního úvěrního ústavu a spolupracovníkem Národních listů. Pokoušel se o kariéru rovněž jako hudební skladatel (opereta Žena nade vše, Městské divadlo Královských Vinohrad 20. února 1917).
Prakticky jen do počtu, nic víc se neuvádí.
Leopold Jansa (23. března 1795 Ústí nad Orlicí – 25. ledna 1875 Vídeň) byl český houslista, skladatel a hudební pedagog.
Maturoval na gymnáziu v Brně a odešel do Vídně studovat práva. Zde se spřátelil se skladatelem Janem Václavem Voříškem a s mecenášem umění J. N. Ziziem, patrně příbuzným svého prvního učitele. Po dvou letech studia práv zanechal a zcela se věnoval hudbě. Skladbu studoval u vídeňského skladatele a pedagoga Emanuela Förstra.
Založil smyčcové kvarteto (Karl Holz - druhé housle, Karl Traugott Queisser - viola a Josef Linke - violoncello), se kterým pořádal každoročně cyklus kvartetních večerů. Tyto koncerty byly hodnoceny jako nejvýznamnější hudební událost vedle koncertů Filharmoniků.
V roce 1850 pořádal v Londýně koncert, jehož výtěžek byl věnován ve prospěch uherských uprchlíků. To rozlítilo císaře Františka Josefa I. natolik, že byl okamžitě zbaven místa v orchestru i místa profesora na konzervatoři. Zůstal v Londýně a živil se občasnými koncerty. V roce 1869 se vrátil do Vídně, byl omilostněn a obdržel i státní penzi. V hudební kariéře však již nepokračoval.
Jeho hudba však zcela nezapadla. Zůstala trvalou součástí repertoáru komorních souborů. O její životnosti svědčí i to, že v roce 2008 bylo v Itálii založeno Trio Jansa, které tak úspěšně šíří skladatelovo jméno ve světě.
Violin Concertino, Op.54 for violin + piano - jak poznamenáno, hrají dva amatéři ;-)
Duo č. 1 a moll pro housle a violu - věta I
Duo č. 1 a moll pro housle a violu - věty II a III (i Žaponci hrají našince)
Duet Es dur pro housle a violu, op. 70, č. 3 - věty I a II
Duet Es dur pro housle a violu, op. 70, č. 3 - věta III
Josef Chmelíček (22. března 1823 Náměšť nad Oslavou – 15. března 1891 Brno) byl český kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel.
V letech 1866–1868 byl kaplanem ve Křtinách, později v Doubravici a na zámku v Boskovicích. Poté, co zámek převzal rod Mensdorff-Pouilly, stal se i učitelem náboženství v rodině hraběte.
Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě zřídila, a do roku 1918 i vedla, Varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Janáček chtěl dokonce získat prof. Chmelíčka jako učitele dějin hudby. K tomu však nikdy nedošlo.
Ve sbírce 1500 fug, kterou sestavil, byly nalezeny tři ztracené klavírní fugy, jejichž autorem je právě Leoš Janáček.
Byl i zručný praktický hudebník. Hrál na řadu hudebních nástrojů, zejména měl v oblibě varhany. Měl neuvěřitelnou hudební paměť. Během své cesty po Svaté zemi odposlouchal a do not zaznamenal řadu několikajazyčných obřadních zpěvů, provázejících bohoslužby a procesí různých vyznání.
Hudbě se věnoval i jeho bratr Jan Chmelíček (1825–1891), hudební skladatel, teolog a pedagog.
A i přesto všechno na YT není ani jeden.
Vojtěch Hlaváč, Войтех Иванович Главач, také Hlavac nebo Hlawatsch (23. března 1849, Ledeč nad Sázavou – 19. března 1911, Petrohrad) byl český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku.
V roce 1880 navrhl zdokonalené koncertní harmonium, které mělo 31 rejstříků, rozsah rozšířený o jednu oktávu a další technická vylepšení. Nástroj postavila stuttgartská firma „Schiedmayer und Söhne“ a Hlaváč s ním podnikal koncertní turné po Německu, Itálii a Anglii. Později s tímto nástrojem vystupovala i jeho dcera, zpěvačka Zora Hlaváčová. V sezóně 1897–1898 jej představila i v Čechách.
Na své cestě po Itálii se seznámil s úpravou klavíru, která umožňovala libovolně prodlužovat tón opakovanými slabšími údery zvláštních malých kladívek. Vynalezl další technické zlepšení a takto upravený nástroj nazval Armonipiano. Pro tento nástroj komponoval některé své operní transkripce i Ferenc Liszt, jinak se však neujal.
S oběma nástroji se s velkým úspěchem zúčastnil světových výstav v Paříži (1889), Chicagu (1893) a Mezinárodní výstavy v Antverpách (1899), nejen jako vynálezce, ale i jako virtuóz na tyto nástroje.
Hymnus za sv. Cyrila a Metoděje, osvícence Slovanů
Ale jinak YT z jakéhosi důvodu nabídlo Barboru Polákovou.
Jaromír Vomáčka (23. března 1923 Dašice – 7. července 1978 Praha) byl český hudební skladatel populárních písní a především divadelní a filmové hudby, klavírista a herec.
Pohlednice z Prahy - Koncert pro psací stroj a Valčík pro Charlie Chaplina (1966)
Settleři + J. Naimrová a další - Veselé Vánoce (Vánoce, Vánoce Přicházejí!) (1962) - netušil jsem, ale toto napsal Vomáčka!
Dobře míněná rada (dobré připomenout)
Pět lásek
Gejši pana Pejši - písnička na "~jší"!!
Až budou volný středy !!!
Darek Vostřel - Mezi Libercem a Prahou
Karel Bláha - Na Žofíně kvete modrá fialka
Yvetta Simonová - Zhasněte lampióny
Pavlína Filipovská - Letuška (1967)
Ljuba Hermanová - Píseň o myši a jedu (1960) - malý hezký myš !!
Buřinky a Berušky Petra Dudeška · Jiří Čeporan - Bubenické tango
Některé jsem teda vůbec neznal.
Josef Jiránek (24. března 1855, Ledce u Mladé Boleslavi – 9. ledna 1940, Praha) byl český klavírista, hudební pedagog a skladatel.
Byl synem Petra Jiránka (1825–1899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje, a měl vlastní kapelu, pro kterou skládal taneční písničky. U něj získal Josef základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: Alois, František, Karel a Stanislav.
V roce 1859 se rodina přestěhovala do Všejan, kde byl lesmistrem Karel Smetana, bratr Bedřicha Smetany. Bedřich Smetana rozpoznal Josefovo mimořádné nadání, přijal jej do své rodiny a učil jej hře na klavír a skladbě. Již v roce 1867 uspořádali v Loučni společný koncert ,a v roce 1881 vystoupili i v Praze.
Alois Jiránek (5. září 1858 Ledce – 24. května 1950 Praha) byl český hudební skladatel, pedagog a výtvarník.
Stanislav Jiránek (23. října 1867 Všejany – 19. srpna 1934 Praha) byl český hudební pedagog a skladatel.
Josef Jiránek - Kozácká ukolébavka
Alois Jiránek - Dobrú noc Kristína Guničová - spev
Alois Jiránek - Kdo má počernú galánku Romana Hýroššová - soprano (příjmení za všechna písmenka ...)
A to je z celé rodiny asi všechno (ovšem Jiránků je hromada).
Rudolf Antonín Dvorský, vlastním jménem Rudolf Antonín, (uměleckým jménem R. A. Dvorský) (24. března 1899 Dvůr Králové nad Labem – 2. srpna 1966 Praha) byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák a nakladatel. Se svým orchestrem Melody Boys patří k průkopníkům moderní taneční hudby v Československu.
Milan Chladil a Yvetta Simonová - Pohádka o konvalinkách
Rudolf Cortés - Praho, já tě mám rád
R. A. Dvorský a jeho Melody Boys · Jára Pospíšil - Dávno vím
R. A. Dvorský a jeho taneční orchestr · Oldřich Kovář - Řekněte mi seňorito
Já miluji jen vás (hudba??)
Švestková alej (lidová)
Petr Dudešek (24. března 1939 Ostrava – 21. října 2020 Skotnice) byl český hudebník, sbormistr, skladatel, scenárista a zpěvák.
Petr Dudešek a Berušky - Rumcajs
Buřinky a Berušky Petra Dudeška - Kocour Vous (hudba Marcel Zmožek nebo zpívá či text napsal?)
Muzika bez kapelníka
Píseň o Marině (kvapík)
Jedna, dvě, tři, čtyři
Bílá křída
Dům v rytmu
Petr Dudešek - Děvčátko z Ostravy (1969) - hudba patrně:
Ada (Adolf) Rulíšek (3. 8. 1920 Ruda (okr. Žďár nad Sázavou) - 26. 11. 1989 Šumperk). Skladatel, harmonikář (v srpnu by si nikdo nevzpomněl, nemá heslo)
Pochod rodáků zpívá: Alena Valová a Oldřich Bula
Oldřich Kovář a Světlušky - Moravo krásná (1943) (taky důvod zařadit hned)
V malém údolíčku
Jeseníky krásné (z mobilu, ale jiná nahrávka asi není ... až na Evu a Vaška a to asi nechcete)
_____________________________________________
François-Joseph Fétis (25. března 1784, Mons, Henegavsko – 26. března 1871, Brusel) byl belgický hudební skladatel, kritik, muzikolog, historik a pedagog.
Narodil se v rodině hudebníků a stavitelů klavírů. Od tří let hrál pod vedením svého otce na klavír, housle a na varhany. Od sedmi let komponoval, v devíti letech se stal varhaníkem v kostele sv. Valtrudy v Monsu a v témže roce provedl veřejně svůj vlastní houslový koncert.
Grand Sextuor (1820)
Messe des Dimanches, pour orgue seul
Symfonická fantazie pro varhany a orchestr (1866)
Flétnový koncert h moll (1869)
P.S.: Holt teplé letní večery ... |
Registrace nového uživatele 
