Písnička pro dnešní denAlfred Grünfeld (také Gruenfeldt) (4. června 1852 Praha – 4. ledna 1924 Vídeň) byl rakouský klavírista a skladatel.
Pocházel z hudební rodiny, židovského původu. Jeho bratr, Heinrich Grünfeld, byl úspěšným virtuózem na violoncello. Měl pověst zázračného dítěte. Již v šesti letech veřejně vystupoval a první samostatný koncert měl ve třinácti letech v Konviktu (dnes Ponrepo-Bio Konvikt v Bartolomějské ulici). V téže době mu také byla tiskem vydána jeho první skladba Regina-Quadrille.
Alfred Grünfeld byl prvním významným klavíristou, který natočil komerční nahrávky. Jeho první nahrávka byla pořízena v roce 1889 na voskovém válečku pro Edisonův fonograf, který do Evropy přivezl Theo Wangemann.
Barcarole No.1, Op.21
Španělská serenáda, op. 37 (1889)
Gavota Es dur op. 32 (1888)
Valse mignonne, Op. 51 No. 4 (1905) hraje autor
Dinner Waltz, z operety "Der Lebemann" (1903) hraje autor, nahrávka 1905
Hungarian Fantasy (recorded in 1889) - to jako hodně utrpělo věkem, ale je to raritka
Serenade, op. 16 hraje 65-note Piano Roll (early 1900s)
Karel Haak, původním jménem Hak (4. června 1853, Brandýs nad Labem – 5. srpna 1937, Liberec) byl český hudební skladatel.
Studoval na Pražské konzervatoři hru na lesní roh. Absolvoval v roce 1873 a stal se členem orchestru Národního divadla v Záhřebu v dnešním Chorvatsku. Po návratu do Čech působil v Městském německém divadle, (dnes Mahenovo divadlo) v Brně. Kolem roku 1893 byl hornistou Velké opery ve Varšavě.
Na pozvání cara Alexandra III. odešel do Ruska, kde na carovu žádost založil kapelu zaměřenou na loveckou hudbu a skládal pro ni drobné skladby. V Rusku onemocněl, vrátil se do Čech a stal se učitelem hudby na různých školách. Naposledy působil v Liberci, kde byl i sbormistrem pěveckých sborů Ještěd a Česká beseda. Zemřel opuštěný v libereckém chudobinci.
Nenalezen
Jan Zdeněk Bartoš (4. června 1908 Dvůr Králové nad Labem – 1. června 1981 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog hudební teorie.
V 18 letech ho otec zplnoletnil, aby mohl získat licenci k založení vlastního hudebního souboru, byl i hudebníkem kočovné divadelní společnosti. Později vstoupil se svým souborem do služeb francouzské námořní společnosti Messageries Martimes se sídlem v Marseille a v letech 1929–1931 byl zaměstnán jako koncertní mistr. Na jejích lodích procestoval Středozemní moře, Indii, Dálný východ, Afriku, a dostal se i na Madagaskar.
Nonet (1974)
Sonáta pro klavír č. 1, op. 70 - výběr - III. Tarantella. Presto (1955)
Smyčcový kvartet č. 11 (1973)
Fantasie pro violu sólo (1980)
Symfonie č. 2 Komorní (1956)
Jan Rozenplut ze Švarcenbachu (asi 1550 v Července – 4. června 1602 ve Šternberku) byl katolický kněz, důležitý činovník v církevní správě na Moravě a autor náboženských písní, sestavitel kancionálu.
Pocházel z rodu, který přišel do českých zemí z Norimberku v 15. století. Studoval v Olomouci a v roce 1580 získal obročí v Uničově. Poté působil jako farář v Litomyšli a posléze jako děkan v Lanškrouně. Již v roce 1583 se opět nalézal na Moravě a začal spolupracovat s biskupem Stanislavem Pavlovským na rekatolizaci. Za tímto účelem získal pozici kanovníka v Brně, spolufaráře u sv. Jakuba a následně znojemského arciděkana. Od roku 1588 byl proboštem v augustiniánském klášteře ve Šternberku a pod jeho pravomoc spadal i klášter v Olomouci.
Vstoupil Pán v slávu nebeskou (1601)
Pán Ježíš Kristus z mrtvých vstal
Slavíce svátek Nápěv: Franusův kancionál (1505); Text: Jan Rozenplut ze Švarcenbachu (1601) (jenže zde jen melodie) |