Písnička pro dnešní denVáclav Josef Rosenkranz (8. června 1797 Hořín – 3. prosince 1861 Praha) byl český obrozenecký skladatel. (Typicky české příjmení ...)
Napsal mnoho chrámových skladeb, ale největšího úspěchu dosáhl svými písněmi, které byly publikovány v českých časopisech, zejména ve Věnci, a z nichž mnohé zlidověly.
Ovšem nalezl jsem jen tuto:
Marie Podvalová - V Čechách tam já jsem zrozená
a podle všeho tuto:
Spirituál kvintet - Jsem já švarná dívka z mlejna
Heinrich Wilhelm Ernst (8. června 1812, Brno – 8. října 1865, Nice) byl moravský houslista, violista a hudební skladatel židovského původu. Ve své době byl považován za nástupce Paganiniho. V listě domovského práva je uvedený rok narození 1812 přepsán jiným rukopisem na rok 1814. Z dalších listin, zejména z nápisu na reliéfu náhrobního kamene, však lze odvodit, že skutečným rokem jeho narození je rok 1812.
Housle začal studovat ve věku devíti let, malý génius byl přijat na vídeňskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Josepha Böhma a skladbu u Ignáce von Seyfrieda. Velmi ho ovlivnilo, když uslyšel hrát Paganiniho a snažil se napodobit jeho styl.
6 Polyfonních etud: č. 6 Koncertní variace na "Poslední letní růži" G dur (1864)
Concertino D dur op. 12
Patetický koncert fis moll op. 23
Nocturne posthume in As dur
Elegie o smrti drahocenného předmětu (Elégie sur la mort d'un objet chéri), op. 10
Romanze As dur + Lebet Wohl + Der Fischer (na to že tři, je to kratičké)
3 netaneční valčíky (kolem 1838)
Vojtěch Zapletal (8. června 1877 Černotín – 26. září 1957 Černotín) byl moravský římskokatolický kněz, katecheta a hudební skladatel.
Na YT nic.
Julius Schulhoff, uváděn též Schulhof (2. srpna 1825, Praha – 15. března 1898, Berlín) byl moravský klavírista a hudební skladatel židovského původu. Byl prastrýcem hudebního skladatele Ervína Schulhoffa.
Selected Pieces for Piano jinými slovy 8 nedlouhých skladeb pro klavír
Caprice sur des Airs Bohémiens Es dur (Op.10)
Romance, D dur, op. 49
Ervín (Erwin) Schulhoff (8. června 1894 Praha – 18. srpna 1942 Wülzburg) byl československý hudební skladatel a klavírista židovského původu. Byl otcem českého filmového režiséra Petra Schulhoffa.
Ve třicátých letech se Schulhoff pod vlivem nastupujícího nacistického režimu, který kvůli jeho židovskému původu způsobil konec jeho kariéry v Německu, stal vášnivým zastáncem komunistických idejí. V roce 1932 zhudebnil Komunistický manifest a o rok později odjel do Sovětského svazu, kde získal čestné občanství. S tím souvisí i přerod umělecký. Odvrhl všechny experimentální směry a snažil se o hudbu všeobecně srozumitelnou. Výrazem toho je např. Symfonie svobody z let 1940/41.
Po okupaci Československa v roce 1939 hodlal Schulhoff emigrovat do Sovětského svazu. Během čekání na vízum však byl 23. června 1941, druhý den po napadení Sovětského svazu Německem, v Praze zatčen. Byl deportován do koncentračního tábora Wülzburg v Bavorsku, kde 18. srpna 1942 zemřel na tuberkulózu. Jeho dvě poslední symfonie (č. 7 a 8), na nichž začal pracovat ve vězení, zůstaly nedokončeny.
Symphonia Germanica (1919) Jo. Píše se tam cosi o dadaismu ... A ty noty, ty musíte vidět!
Sonata Erotica (1919) To má taky pozoruhodný notový záznam a taky nevím, jak se v tom vyznat.
a zde totéž v obraze (Bacha, na počátku, 18 vteřin, se to tváří, že není zvuk, tak se neděste.) Doporučuju nejdřív noty a až potom obraz!
Koncert pro klavír a malý orchestr op. 43 (1923)
Symfonie č. 4 (1936-7)
Symfonie č. 6 Symfonie svobody (1939-40)
Stanislav Vrbík, známý pod pseudonymy Jindřich Maria Slavík a A. W. Hron (8. června 1907 Jablunkov – 2. září 1987 Olomouc) byl slezský varhaník, hudební skladatel, spisovatel, básník a pedagog.
Poselství + Zvon
Napsal toho dost, ale nic jinýho nalezeno nebylo. |