Písnička pro dnešní denJulius Fučík (18. července 1872 Praha-Nové Město – 25. září 1916 Berlín) byl český hudební skladatel a kapelník vojenských hudeb. Velkou část jeho skladeb tvoří skladby pro vojenské účely, z nichž nejvíc je pochodů, bývá proto někdy nazýván „český král pochodů“.
Nejstarší syn pumpaře Jaroslava Fučíka a jeho ženy Kateřiny rozené Šichové. Měl tři mladší sourozence, bratry Karla a Rudolfa a sestru Marii. Od dětství projevoval velký hudební talent, brzy se naučil hrát na housle a později i na klavír. Dle přání otce se měl vyučit rukavičkářem, ale nakonec se mu splnil sen studovat hudbu.
Starý bručoun
Marinarella, předehra op.215
Pod admirálskou vlajkou (Admiralsflagge) op. 82 (1901)
Baletky (Ballettratten) op. 226 (1909)
Dunajské pověsti (Donausagen) op. 233 (1909)
Zimní bouře (Winterstürme) op. 184 (1907)
(další viz 20.7.2022 01:20, č. 14204)
Josef Hüttel (18. července 1893 Mělník – 6. července 1951 Plzeň) byl český dirigent a hudební skladatel.
Po studiích v Praze odešel do Moskvy, kde pokračoval ve studiu skladby a kontrapunktu na moskevské konzervatoři u skladatele Sergeje Ivanoviče Tanějeva. V Moskvě zůstal a stal se korepetitorem carské baletní školy. Po bolševické revoluci odešel do Voroněže, kde působil jako dirigent státní opery, baletu a městského symfonického orchestru. Zde také uváděl své vlastní skladby. V roce 1920 onemocněl a vrátil se do vlasti. Jelikož nemohl najít odpovídající angažmá odešel do Egypta, kde v Alexandrii působil jako klavírista a učitel hudby. V letech 1924–1926 se živil jako klavírista lázeňského orchestru v italském Meranu. V roce 1926 se vrátil do Egypta. V roce 1929 zvítězil ve Washingtonu skladbou Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír v soutěži o cenu E.S. Coolidgeové za nejlepší komorní dílo. Na základě tohoto úspěchu byl jmenován hlavním dirigentem alexandrijského filharmonického orchestru. S tímto tělesem absolvoval na 200 koncertů, na kterých uváděl často díla českých a ruských klasiků. Současně byl profesorem sborového zpěvu na francouzském lyceu v Alexandrii, členem Ústavu pro orientální hudbu v Káhiře a stálé komise pro studium arabské hudby při Ministerstvu osvěty. V roce 1934 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Káhiře a ředitelem oddělení evropské hudby egyptského státního rozhlasu. Založil první egyptské smyčcové kvarteto, ve kterém ovšem hráli tři Češi a jeden Ital.
Zkrátka pravý egyptský skladatel ...
Stará píseň
Václav Marel (18. července 1904 Opočno – 9. prosince 1964 Písek) byl český hudební skladatel.
Byl velice plodný skladatel. Sám uvádí, že zkomponoval na 1500 skladeb. Inspiroval se zejména rodným krajem. Byl znamenitým zpěvákem.
A přesto nic neidentifikováno.
Jeho syn Václav Marel ml., zvaný také Písecký (* 21. května 1936), se rovněž věnuje hudbě. Komponoval menší skladby, písně a četné taneční a estrádní skladby.
Ivo Jahelka (* 18. července 1954 Dačice) je český advokát, popularizátor práva, folkový písničkář a kytarista a příležitostný herec, známý také jako „zpívající právník“.
Song propuštěného aparátníka
Balada o Bertíkovi a Kristýně
O zubaři
Případ hrubého vojína
Balada o vězni Gáborovi, jeho advokátce, skryté průmyslové kameře a nemravných bachařích
Balada o hrobníkovi
Balada o tahací harmonice
Balada o deviantním Jeníkovi
Josef Páleníček (19. [nebo 13.] července 1914 Travnik v Bosně a Hercegovině – 7. března 1991 Praha) byl moravský klavírní virtuos, hudební skladatel a hudební pedagog.
Jeho syn Jan Páleníček je českým violoncellistou. Jeho vnuk Jean-Gaspard Páleníček je česko-francouzským básníkem.
Koncert č. 1 pro klavír, smyčcový orchestr a tympány (1939-40)
Koncert č. 2 pro klavír a orchestr (1952)
Malá suita pro klarinet a klavír (1943)
Poéma o člověku, oratorium pro sóla, smíšený sbor, velký orchestr, lidový sbor a lidové zpěváky a dětský sbor (1961)
Miroslav Kokoška (19. července 1944 Praha – 13. května 2005 tamtéž) byl český hráč na marimbu a hudební skladatel.
Yvetta Simonová a Milan Chladil - Mám lásku zasněnou
víc skladeb, kde by mu bylo připsáno autorství, jsem nenašel.
Leoš Kuba (19. července 1967), hudební skladatel
Nálady pro soubor violoncell
Iva Krejčiříková - Vánoční píseň
Iva K. Gruberová - Den končí tmou (Leoš J. Kuba ?)
Iva K. Gruberová - Vlčí žena (Leoš J. Kuba ?)
Iva K. Gruberová - Digitální láska (Leoš J. Kuba ?)
Iva K. Gruberová - Touha (Leoš J. Kuba ?) |