Písnička pro dnešní denJosef Proksch starší (4. srpna 1794, Liberec – 20. prosince 1864, Praha) byl český klavírní pedagog, klarinetista, klavírista, varhaník, hudební teoretik a skladatel z významného hudebního libereckého rodu Prokschů. Byl známý zejména jako učitel Bedřicha Smetany a Jakuba Holfelda.
Byl syn chudého, hudebně nadaného, libereckého tkalce Antona Proksche staršího. Od dětství trpěl vadou zraku a od roku 1807 zcela oslepl.
Dcera Marie Prokschová (1836, Praha – 17. května 1900 tamtéž) byla klavíristka a hudební pedagožka. Také komponovala skladby pro klavír. Byla editorkou a vydavatelkou hudebních učebnic svého otce.
Syn Theodor Proksch (1843, Praha – 8. března 1876 tamtéž) byl hudební pedagog a hudební skladatel.
Anton Proksch mladší, někdy také počeštěně Antonín Prokš, bratr Josefa (4. října 1804, Liberec – 17. května 1866 tamtéž) byl český německy hovořící hudebník, varhaník, hudební pedagog, skladatel a výrobce klavírů.
V roce 1858 založil obchod s klavíry a později se sám zabýval výrobou klavírů a pianin. V liberecké Lípové ulici měl svou dílnu, kterou od roku 1877 přeměnil na továrnu. Jeho syn Josef zásadně rozšířil výrobu a zakoupil pozemek po starém špitálu v blízkosti někdejší zemské cesty, v místě, kde procházela přes Harcovský potok. Na něm roku 1890 nechal postavit reprezentativní dům s prodejním sálem hudebních nástrojů v přízemí. Autorem projektu byl vídeňský architekt Franz von Neumann (autor liberecké radnice). Proksch dům pojmenoval Annahof (Anenský dvůr) na počest své tety Anny Finkové, znamenité vídeňské klavíristky.
Ludwig Robert Proksch, syn Antona mladšího (1840, Liberec – 1895, Liberec?) byl hudební pedagog a hudební skladatel. Po smrti svého otce vedl hudební školu v Liberci.
Antonův syn Joseph Proksch mladší (16. července 1846, Liberec – 2. června 1904, Markvartice) byl výrobce klavírů. Po smrti svého otce převzal obchod s klavíry a opravnu nástrojů. Po několika rozšířeních provozu založil roku 1871 továrnu na pianina a v roce 1874 rozšířil výrobu také na křídla. V roce 1880 otevřel pobočku ve Vídni. Na Světové výstavě v Chicagu v roce 1893 získal Zlatou medaili.
Robert Franz Proksch, syn Ludwiga Roberta (1872, Liberec? – 17. prosince 1933, Praha) byl hudební pedagog. Po smrti sestřenky Marie Prokschové vedl v letech 1900–1933 pražskou hudební školu Josefa Proksche.
Hugo Proksch, bratr Roberta Franze (6. března 1875, Liberec – po roce 1929), učitel zpěvu. Studoval u svého otce a po vojenské službě působil nejprve jako důstojník (1893–1919) a od roku 1919 začal vyučovat zpěv a doprovázel na klavír při koncertech v Mnichově.
Ferdinand Proksch, bratr Josepha staršího (1810, Liberec – 12. září 1866, Praha) byl lékař a klavírista.
YT zná akorát Michaela Proksche (* 15. října 1958, Drážďany), skladatel, klavírista, spisovatel a klavírní pedagog, který ale podle všeho není nijak příbuzný a pak ještě Nicolu Proksch, která je Rakušanka, operní(?) pěvkyně. A další Prokschové nemají s hudbou společného nic. Z nich je zajímavý (a ten je na YT taky, ale ne jako hudebník) Udo Rudolf Proksch (pseudonym Serge Kirchhofer; 29. května 1934 Rostock – † 27. června 2001 Štýrský Hradec - místní basa) rakouský podnikatel, networker, designér a několikanásobný vrah. Jako duchovní otec případu Lucona byl v roce 1992 odsouzen za šest vražd a až do konce života byl vězněn ve věznici Graz-Karlau. Jeho rodiče Rudolf a Anna Elisabeth Prokschovi byli přesvědčení nacionální socialisté – a to i po druhé světové válce, a na synkovi to asi zanechalo následky. Ovšem, hudební stopa by tu byla: v letech 1967 až 1968 byl ženatý s pravnučkou Richarda Wagnera Daphne Wagnerovou. Mezi jeho nápady patřilo například "Sdružení svisle pohřbených", založené v letech 1969/1970, které chtělo mrtvé zabalit do plastových tub a umístit je svisle do země s cílem podpořit plastikářský průmysl a vyřešit nedostatek místa na hřbitovech. Světově se ovšem proslavil aférou Lucona - pokusem o pojistný podvod se 6 mrtvými a 6 jen náhodou přeživšími. (Si když tak dohledejte.)
Karel Link (4. srpna 1832 Praha – 4. května 1911 tamtéž) byl český taneční mistr a hudební skladatel. Dlouhodobě vedl Královskou českou zemskou taneční školu. Tvořil hudbu k tanci, roku 1863 složil společně s Ferdinandem Hellerem salonní tanec Česká beseda.
Beseda tu už byla a jinak jmenovitě nic.
Jiří Jirouš (4. srpna 1923 Praha – 28. července 2005 tamtéž) byl český klavírista, houslista, dirigent a hudební skladatel.
Toho YT taky nezaregistrovalo.
Jaroslav Jakubíček (4. srpna 1929 Veselí nad Moravou – 29. prosince 2000 Brno) byl hudební skladatel, hudební dramaturg v Brolnu a hráč na cimbál.
Nepi, šohaj / Ej, veru nebudem
Šohaju, šohaju
Sedlácké z Korytné
Ach, mamičko, mamko
Ej, hory, Hory / Horička zelená
Či to zvony zvoňa
Možná spíš většinou úpravy a aranžmá, ale nevím.
|