Písnička pro dnešní denJosef Vydra (18. března 1836 Praha – 19. srpna 1911 Praha) byl pražský taneční mistr, hudební skladatel a amatérský vzduchoplavec. Nejpozději od 70. let 19. století pořádal taneční kurzy a komponoval pro ně vlastní skladby. Roku 1877 podnikl několik krátkých letů balónem, čímž se stal prvním českým pilotem.
V letech 1874 a 1875 několikrát navštívili Prahu francouzští akrobaté Henri Beudet a B. Sivel. Pokaždé se vznesli balónem z Rajské zahrady a během letu předváděli početnému nadšenému obecenstvu cvičení na hrazdě. Jejich vystoupení měla velký ohlas a mnoho lidí se je pokoušelo napodobovat vypouštěním podomácku vyráběných balón(k)ů. Beudetovy lety inspirovaly i tanečního mistra Vydru. 14. července 1877 oznámil denní tisk, že od neděle za týden (tj. 22. července) uskuteční Vydra odvážný let ještě větším balónem z nuselské zámecké zahrady, ale termín bylo nakonec nutné posunout. 8. srpna na zkoušku vzlétl z nuselské zahrady a asi po deseti minutách bez problému přistál u letohrádku pana Bělského. První let pro publikum proběhl 11. srpna. Na dvoře nuselského pivovaru byla postavena kamna, v nichž se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, nataženého nad nimi. Asi za deset minut byl balón naplněn a za přítomnosti tří set diváků v zahradě a dalších na okolních návrších se po menších komplikacích vznesl a s Vydrou mířil směrem k Vyšehradu. Asi po pěti minutách začal prudce klesat a dopadl na záhon celeru v zahradě blázince na Slupi. Vydra se nezranil, ale balón se při pádu protrhl. O další let se pokusil hned následujícího dne, 12. srpna. Díry z předchozího pádu se mu ale nepodařilo dobře utěsnit a balón nevzlétl. Platící diváky ale zčásti uspokojil tím, že alespoň vypustil do vzduchu malý papírový balónek. Třetí a poslední pokus vykonal v neděli 26. srpna na Střeleckém ostrově. Stíhaly ho ale nehody. Hned na počátku praskla tyč, ke které byl balón připoután. Náhradou ho připevnili ke stromu, ten ale větvemi během vzletu protrhl látku. Balón příliš nevystoupal a po chvíli přistál na střeše domu ve Vladislavově ulici č. 12, kde shodil několik tašek a poškodil okap. Potlučený, s roztrhaným oblečením, se Vydra spustil dolů po provaze, nechal potrhaný balón svému osudu a odjel domů drožkou. Tím jeho letecká dobrodružství skončila.
Podle dobových znalců byl jeho balón zhotoven z příliš řídké látky, v níž se rozředěný teplý vzduch nemohl udržet, a také jeho přípravy byly zcela nedostatečné. Nemohl tedy už od počátku počítat s tím, že by se snad mohl vyrovnat slavnému Beudetovi. Přesto je považován za prvního českého pilota.
21. října 1861 se v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici oženil s Josefou Strankmüllerovou (1842–1904) ze Slaného. Manželka se od něj později odstěhovala a v matrice zemřelých byla uvedena jako obchodnice s prádlem. Měli dvě děti, syna Huga (1862–1862) a dceru Emilii (1863–1864), ale ani jedno se nedožilo prvního roku.
Zemřel 19. srpna 1911 chudý a opuštěný v pražském chudobinci sv. Bartoloměje. Pohřben byl na Olšanech za peníze poskytnuté několika spolky a tanečními mistry.
Složil několik tanečních skladeb, např. Národní čtverylka, Rokokové tance, Junácké tance, Sirůček a Dětské tance se zpěvy.
Josef Hotový (8. srpna 1904 Radějovice – 2. dubna 1975 tamtéž) byl český kapelník, skladatel taneční hudby a varhaník.
Hotový neabsolvoval žádné soustavné hudební studium. Nějaký čas se učil hře na housle u Aloise Příhody, otce houslového virtuosa Václava Příhody. Byl však mimořádně nadaný a víceméně samostatně se naučil hrát na řadu hudebních nástrojů.
Ve svých 19 letech začal komponovat. Jeho skladby hrál nejprve vlastní orchestr, ale po velkém úspěchu je přejímaly i další kapely a začaly proto vycházet tiskem. Napsal na tři sta skladeb. Jeho skladby jsou dnes základem hudebního repertoáru většiny dechových hudeb v tuzemsku i v zahraničí.
Láska v máji (zpěv jest blbě ozvučen)
Der Buntspecht (Strakapoud, asi)
Černooká
Rosen im Wind
Zvoneček
Anna Polka
Jaromír Bažant (8. srpna 1926 Krásný Dvůr – 2. května 2009 Plzeň) byl český hudebník (hobojista a klavírista), hudební skladatel a pedagog.
Concertino pro akordeon a orchestr
Chtěl bych mít kapelu (aspoň to tvrdí, že je autorem JAromír Bažant, možná spíš aranžmá)
Zazpívej slavíčku
Píseň rodné řeky
Duo Akkordeon & Gitarre - Musica serena
Concertino for accordion and piano
Lubor Bárta (8. srpna 1928 Lubná u Litomyšle – 5. listopadu 1972 Praha) byl český hudební skladatel a klavírista.
Narodil se v rodině s dlouhou kantorskou tradicí. Již v raném dětství hrál dobře na housle a virtuózně na klavír. První skladby pocházejí z roku 1937, kdy mu bylo devět let.
Koncert pro violu a orchestr (1957)
Koncert pro klavír a orchestr (1959)
Valse triste pro housle a klavír (cca 1960)
Sonáta pro cembalo (1967)
Symfonie č. 2 (1969)
Symfonie č. 3 (1972)
Jan Sochor (8. srpna 1947 Havlíčkův Brod – 6. února 2013 Berlín) byl český hudebník, klávesista, zpěvák a skladatel, bývalý člen rockové skupiny The Progress Organization (později Barnodaj) a kapel doprovázejících zpěváky Boba Frídla a Marthu a Tenu.
Jaromír Nohavica - Dlouhá tenká struna (ovšem jestli to složil nebo doprovází ...)
Iluzorní blues
Zaháním vlastní splín
Prám z trámů
Introdukce
Jako helios |
Registrace nového uživatele 
