Písnička pro dnešní denJan Josef Rösler (slovensky Ján Jozef Rösler, německy Johann Joseph Rösler, 22. srpna 1771, Banská Štiavnica – 28. ledna 1812, Praha) byl hudební skladatel, dirigent a klavírista působící ponejvíce v Praze a ve Vídni, kde patřil k předním hudebním umělcům své doby.
Vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu na Karlově univerzitě. Většinu svého hudebního vzdělání získal jako samouk.
Sinfonie in C (1805)
Assassino per vendetta - 1. part ovšem poněkud přeneseno blíž k současnosti
Assassino per vendetta - 2. part
Smyčcové kvartety C dur, G dur, A dur, op. 6
Symfonie Es dur (1806) - Adagio maestoso - Allegro Vivace - dokonce tvrdí, že "world premiere", ale spíš, když už, tak novodobá (a ne celá)
1. věta jeho Klavírního koncertu Es dur byla připisována Beethovenovi: to je ona
Váša Příhoda, křtěný Václav František (22. srpna 1900, Vodňany – 26. července 1960, Vídeň) byl český houslista.
Po první světové válce odjel jako devatenáctiletý se svou spolupracovnicí Astou Doubravskou a svým impresáriem na koncertní turné do Itálie. Turné však nesplnilo očekávání a přineslo velké zklamání. Italové neměli po válce o koncerty zájem a hlavně mladého houslistu z Čech nikdo neznal. Byl nucen z finančních důvodů hrát jako houslista v milánské kavárně Grand Café Italia. Později mu majitel kavárny domluvil koncert, na kterém byl jako posluchač Arturo Toscanini, který o něm řekl „Paganini nemohl hrát lépe než tento mladík.“ To rozhodlo o jeho dalších koncertních cestách. Vybaven několika doporučujícími dopisy od Toscaniniho absolvoval turné po Itálii. Následovaly cesty po Evropě, Jižní Americe, USA a Kanadě.
V roce 1946 koncertoval ve Francii v Itálii, Rakousku a Německu a na podzim podnikl turné po Slovensku. Městský národní výbor města Prahy ho obvinil z kolaborace s nacisty i přes to, že zvláštní komise, před kterou se musel zodpovídat, uznala jeho chování za druhé světové války jako zcela politicky bezúhonné. Byl odsouzen k vysoké pokutě a bylo mu zakázáno koncertovat v Československu. Při dalším turné po Itálii se dozvěděl, že musí vyklidit svůj pražský byt, a proto se rozhodl v Itálii nějaký čas zůstat. Z italského Rapalla, kam za ním přijela rodina, se vydal na další koncertní turné. V roce 1948 mu české úřady odmítly prodloužit pas. Začal se zajímat o cizí státní občanství a při svém tureckém turné využil nabídky a přijal občanství turecké.
Po válce koncertoval v mnoha státech Evropy, kromě Československa, kde vystupoval až po 12 letech v roce 1956. Před smrtí věnoval československému státu housle Camposelice z roku 1710 od Antonia Stradivariho. V polovině roku 2013 byl hrob Váši Příhody ve Vídni určen ke zrušení. Tomu se podařilo předejít a díky snaze Institutu Váši Příhody byly jeho pozůstatky v červnu 2016 převezeny do jeho rodných Vodňan.
V ukázkách hrá osobně:
Caprice E dur
Sérénade
Slovanské melodie - to je ten správný gramofon s velikou troubou!
Paganini - Nel cor piu - dělal hodně arranžmá
Romance Élégiaque - výjimka - hraje Pavel Šporcl |