Písnička pro dnešní denJiří Volný (1676 – 19. září 1745, Kratonohy u Roudnice) byl český písmák, ovčák, básník a šafář.
Po vzoru svého otce Lukáše Volného (1645 – 11. dubna 1738* Číhary /Vlkov nad Lesy/) napsal celou řadu velmi oblíbených duchovních písní, v rukopisných záznamech se jich dochovalo téměř sto padesát. Napsal také mnoho světských básní, v nichž se sarkastickým humorem satirizoval nešvary českého venkova, zejména opilství a obžerství. Jeho písně vydávali Václav Hanka a Čeněk Zíbrt, mnohé z nich zlidověly a poskytují velmi věrohodný obraz venkovského života své doby.
V době Lukáše Volného vyšly například Písničky, vypravující o pořádku pastýřském, kdy se začal a skrze koho dokonal, Písničky v nově složený pro památku vyzdvižení pořádku pastýřského, nebo Píseň nová pěkná o ovčičkách. Část Lukášovy tvorby spolu s lidovou tvorbou Jiřího Volného a Františka Jana Vaváka vydal a opatřil úvodem a poznámkami Zdeněk Kalista v Truhlici písní.
Nenalezeno nic.
* A pak že se tehdy lidi nedožívali vysokého věku.
František Bureš (31. ledna 1900 Valašské Klobouky – 19. září 1959 tamtéž) byl moravský hudební skladatel a pedagog.
Byl pečlivý pedagog a plodný skladatel, ale na YT se to zřejmě ještě nedoneslo.
František Václav Habermann, celým jménem Franz Johann Xaver Wenzel Habermann (20. září 1706 Kynžvart – 10. dubna 1783 Cheb) byl český hudební skladatel a pedagog.
Pocházel z muzikantského rodu. Vystudoval jezuitské gymnázium v Klatovech a pokračoval studiem filozofie v Praze. Z této doby jsou známy jeho první skladby. Za dalším hudebním vzděláním odešel do zahraničí. Působil nejprve ve Španělsku. V roce 1731 vstoupil do služeb prince Louise-Henriho de Condé a stal se ředitelem hudby u jeho dvora v Paříži. Později získal stejné postavení u toskánského velkovévody ve Florencii. V roce 1741 se vrátil do Prahy a stal se ředitelem kůru v kostele P. Marie pod řetězem na Malé Straně a v kajetánském kostele Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici. Kromě toho vyučoval ve významných šlechtických rodinách. Mimo jiné byl učitelem Josefa Myslivečka a Františka Xavera Duška. 12. května 1743 byla v Praze uvedena opera, kterou napsal na počest korunovace císařovny Marie Terezie.
Svými obdivovateli byl nazýván „český Händel“. Sám Händel si Habermannova díla velmi cenil a témata z jeho mší použil v oratoriu Jephta. Je jedním z prvních českých skladatelů, jehož některé skladby vyšly tiskem. Vesměs však šlo o skladby chrámové.
Konzert in D für 2 Hörner, 2 Violinen & B. c. (bych mohl dát kvízovou otázku, ale co už)
Koncert pro 2 lesní rohy D dur
Missa Sanctæ Ludmilæ
Coeli gentes. Motteto
Pastorela in G Ad cunam mecum pastores
Bratři Františka Václava, Karel Habermann (1712–1766) a Anton (1704–1787), byli rovněž hudebními skladateli. Kromě skladatelské činnosti vynikli i jako pozounisté.
Také dva synové byli hudebníky. Matouš Habermann žil v Praze, ale kromě záznamu o jeho studiu na malostranském gymnáziu, není o jeho životě nic známo. Dochovalo se pouze jeho Salve Regina. Další syn Franz (1750 – po r. 1799) se stal nástupcem svého otce na chebském kůru.
Ale 4× nic.
Václav Novotný (20. září 1828 Stupčice – 12. července 1895 České Budějovice) byl český učitel a hudební skladatel. Vyučoval na obecných školách v jižních Čechách a na jižní Moravě, zejména v Ivančicích (1862-1873). Od roku 1873 zastával funkci ředitele nově zřízené české školy v Českých Budějovicích. Organizoval učitelské spolky a sjezdy. Byl autorem čítanky a knih pro mládež.
Roku 1854 získal místo učitele a vychovatele v moravsko-slezské ochranovně pro mravně zanedbanou mládež v Brně, kterou řídil Beneš Metod Kulda.
Pochod (Krásný vzhled je na ten boží svět) - ano, jmenuje se to Pochod a ne Krásný vzhled ... ☺
více nenalezeno
Johann Joseph Abert, psáno též Johann Josef Abert nebo počeštěně Jan Josef Abert, (20. září 1832, Kochovice – 1. dubna 1915, Stuttgart) byl německý hudební skladatel, dirigent a kontrabasista pocházející z Čech a působící zejména ve Stuttgartu.
Pocházel ze zednické rodiny. Komponovat začal již ve věku 11 let.
Symphony No. 3 (1856) a jaký je na obrázku pěkný pomník!
Symphony No. 5 (1869)
Ekkehard - výběr árií (2 videa jsou tam nesmyslně) Ekkehard - velká opera v pěti jednáních, pojednání a obsah (tetička Wiki)
Václav Boleslav Janda, křtěný Václav Boleslav (20. září 1852 Praha – 11. prosince 1935 tamtéž) byl český varhaník a skladatel.
Zkuste hádat, co vyhledávač YT najde, když má někdo tak blbý jméno. |
Registrace nového uživatele 
