Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Diskuze na Lopuchu,
pohlazení na duchu

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Noční ptáci [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Kecárny) moderuje Desdichado.
Archiv
PRAVIDLA:

1) Bodování probíhá vždy od 0:30 do 4:29
2) Za příspěvek v době mezi 2:00 a 3:29 včetně se přiděluje ještě jeden, bonusový bod.
3) Jedno kolo trvá vždy jeden měsíc od prvního do posledního dne v měsíci.

V této diskuzi je OT povoleno :)

Uzávěrka tohoto kola byla na konci března 2024.

Průběžné pořadí:

31 bodů: Desdichado, Hartmann, Zidane
13 bodů:
x-phile
10 bodů: Gediman
5 bodů: PetrKoz
2 body: pelsa68
1 bod: hanswurst
Průběžné pořadí s bonusovými body:

62 bodů: Desdichado
61 bodů:
Hartmann
59 bodů: Zidane
18 bodů: Gediman
13 bodů: x-phile
7 bodů: PetrKoz
4 body: pelsa68
2 body: hanswurst


Výsledky uplynulého kola (únor 2024):

1. místo: Desdichado, Zidane 27 bodů
2. místo:
3. místo: Hartmann 26 bodů
4. místo: PetrKoz 15 bodů
5. místo: Gediman 7 bodů
Výsledky uplynulého kola s bonusovými body:

1. místo: Hartmann Zidane 52 bodů
2. místo:
3. místo: Desdichado 50 bodů
4. místo: PetrKoz 19 bodů
5. místo: Gediman 14 bodů

Výsledky uplynulých kol a celková tabulka za NEBUDE! HLEDÁ SE CELKOVÁ TABULKA!!!

Noční ptáci

Poslední aktualizace: k 31. 3. 2024 - uzávěrka kola (21060)
Příští aktualizace: k 30. 4. 2024 - uzávěrka kola
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 21813 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 26.11.2024 01:56  23347
Písnička pro dnešní denJán Šimrák (Johannes Schimrack, Schimbrack, Schimrag, Schimbracky, Šimbracký etc.) byl slovenský skladatel z 1. poloviny 17. století (1600 Spišské Podhradie - 1657). Již v době svého působení ve Spišském Podhradí se stal uznávaným komponistou a dobové prameny ho chválí i jako vynikajícího organistu. Koncem 17. století, po rekatolizaci, však jeho dílo upadlo v zapomnění a oživily ho až moderní muzikologické výzkumy. Mezi 54 skladeb, které se zachovaly do dnešní doby, patří především rozsáhlejší vícehlasá díla pro osmi, dvanácti až dvacetihlasá vokální nebo vokálně instrumentální tělesa.
Missa Super omnes gentes
Magnificat Deutsch (1641) (jo, sice si toho tehdy nikdo nevšiml, ale tato skladba tu byla už 12. 8. 2023 č. 18691 ... a víc jich zatím na YT nemá)

Frico Kafenda (2. listopadu 1883, Mošovce – 3. září 1963, Bratislava) byl slovenský hudební skladatel a pedagog. Mezi jeho žáky ve hře na klavír patřil i slovenský hudební skladatel Eugen Suchoň.
Po studiích působil v Německu jako dirigent, nicméně po první světové válce se vrátil na Slovensko. Pokusil se napsat slovenskou národní operu, ale kvůli propuknuvší druhé světové válce zůstalo jeho dílo nedokončeno. Narukoval a padl do ruského zajetí, kde skicoval budoucí Smyčcové kvarteto G dur, které je zobrazením jeho osobních zážitků ze zajateckého života.
Možno se na frontě setkal s majorom Terazkym! Ale vzhledem k jeho věku a k tomu, že to kvarteto napsal v roce 1916, to vypadá, že popis je poněkud zmatečný a v ruském zajetí byl za té první války. Německá tetička to formuluje naprosto precizně - prostě místo "druhé" má být "první".
Klavírní suita ve starém slohu (1904)
Smyčcový kvartet G dur (1916)
Tři písně na slova Jána Smreka - I. Listy (1955)
Stanislav Mjartan (tenor) - Hajušky
Večerná pieseň (ovšem bez zpěvu)
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 26.11.2024 00:34  23346
1kdyby to ti dva Japonci zase rozbili

A kteří, že to? No neříkejte, že je neznáte, hlavně vy, kdož máte doma děti.
Hlavně v rodinách s dětmi se pánové Tosamo a Onoseto objevují dosti často, ze svého dětství taky znám :-)
x_phile x-phile Dělám si, co chci. 25.11.2024 04:27 - Oblíbené kluby (04:51) 23345
Bod
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 25.11.2024 02:41  23344
2hu
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 25.11.2024 02:22  23343
22
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 25.11.2024 02:04  23342
bod

a) výřez z malby zobrazující Faëthónův pád poté, co jej s vozem i koňským spřežením bůh Zeus srazil bleskem z oblohy k zemi

b) výřez z malby, zachycující Faëthónovy sestry a jeho matku Klymené, oplakávající Faëthónovo tělo, které spadlo do řeky Eridanu.

Pro emisi s názvem Renesanční nástropní malby byly zvoleny detaily výjevů z báje o Faëthónovi ze Schwarzenberského paláce: Faëthónův pád a Héliovny oplakávají Faëthónovu smrt. Detail motivu, ve kterém Faëthón řídí čtyřspřeží Héliova vozu, je podkladem celého aršíku. Faëthón byl synem boha slunce Hélia a Klymené. Vyprosil si, aby směl jeden den řídit Héliův sluneční vůz. Hélios zdráhavě svolil až po velkém naléhání. Faëthón však ohnivé oře nezvládl a zřítil se z nebe na zem. Bůh Zeus jej při pádu musel usmrtit bleskem, aby neshořela zem a nevzňalo se nebe. Bezvládné Faëthónovo tělo padlo do vln řeky Eridanu. Na břehu řeky pak mrtvého Faëthóna oplakávaly jeho sestry Héliovny, jejichž slzy zkameněly na jantar. Ony samy se posléze proměnily ve stromy. Faëthón se stal symbolem lidí usilujících o věci, které přesahují jejich schopnosti.
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 25.11.2024 01:52  23341
Písnička pro dnešní denJosef Kšica starší (11. listopadu 1926, Pivonice – 25. září 2001, Bystřice nad Pernštejnem) byl moravský hudební pedagog, sbormistr a hudební skladatel.
Josef Kšica mladší (* 15. dubna 1952 Opava) je moravský varhaník, cembalista, sbormistr a hudební skladatel, od roku 1999 regenschori v pražské svatovítské katedrále. Jako skladatel se zabývá zejména úpravami staré hudby pro novodobá provedení.
Synové Přemysl Kšica (* 13. prosince 1981 Praha) působí jako varhaník a Pavel Josef Kšica jako pěvec-baryton.
Josef Kšica mladší - Variace na adventní píseň
Improvizace Přemek Kšica - opravované varhany v Postoloprtech

Josef Vorel (14. listopadu 1801 Opočno – 19. prosince 1874 Zdice) byl český katolický kněz a hudební skladatel, autor zlidovělých písní.
Od roku 1835 až do své smrti působil jako farář ve zdickém kostele Narození Panny Marie, kde mj. v roce 1842 oddával Karla Jaromíra Erbena. Udržoval styky s dalšími českými obrozenci, například Josefem Jungmannem, Šebestiánem Hněvkovským nebo bratry Janem a Vojtěchem Nejedlými. Zemřel ve Zdicích 19. prosince 1874. Veškeré své jmění odkázal na založení nemocnice ve Zdicích.
Erma Žárská - Nad Berounkou pod Tetínem nahráno 1916
Pijme pivo s bobkem
Pijme pivo s bobkem - pojato starodávně, krapet se jim to rozjíždí
Písnička Že peníze vládnou světem kupodivu nenalezena. Vše na slova Josefa Krasoslava Chmelenského. Po jiných dílech ani vidu ani slechu.

Ladislav Bezubka (8.5.1926 Kostelec nad Černými lesy - 5.8.1985 Praha). Hudební skladatel, klarinetista, altsaxofonista, leader, aranžér.
Karel Hála & Zdeněk Šedivý - Nad Berounkou!!! (se tak nějak nabídlo ... neznal jsem!)
Richard Adam - Čmelákova snídaně
Potíž je v tom, že jako šéf orchestru je psán všude a skoro nikde není napsán autor.

František Spilka (13. listopadu 1877 Štěkeň – 20. října 1960 Praha) byl český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog.
Otec byl zahradník na panství knížete Alfreda Augusta Windischgrätze ve Štěkni.
Píseň o rodné zemi
Víc asi nic a to i dvě opery napsal!

Ladislav Spilka (* 3. 7. 1973 Městec Králové). Herec, zpěvák.
Ladislav Spilka - Duše, ale jestli to i složil ...

Bob Frídl, vlastním jménem Josef Frídl (13. listopadu 1947 Praha – 26. února 2013 Brno) byl český písničkář, zpěvák, kytarista a skladatel.
Madona (1970)
Neznámý kavalír - ovšem kdo je autorem není jasné
Zapomeň (1973)
Píseň z dětskýho krámu
Dvojice
Nemoc
Sedmé patro lásky Poslední a málo známá Bobova nahrávka, která mu vyšla až posmrtne - pouze digitálně.

----------------------
Nezapomeňte!!!
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 25.11.2024 00:44  23340
1než to pošťáci rozbijó
x_phile x-phile Dělám si, co chci. 24.11.2024 04:20 - Oblíbené kluby (04:51) 23339
Bod
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 24.11.2024 03:32  23338
Písnička pro dnešní denJeroným Zajíček (10. listopadu 1926 Krásné Březno – 5. října 2007 Lyons, Illinois, Spojené státy americké) byl český skladatel, hudební vědec a pedagog v emigraci.
Po příchodu komunistů k moci byly na vysokých školách provedeny čistky. Jeho profesor, Josef Hutter, byl odvolán z vedení katedry hudební vědy a 17. ledna 1949 byl Zajíček spolu s dalšími 50 studenty vyloučen z politických důvodů ze studia. Emigroval do Německa a stal se programovým ředitelem československé sekce Radio Free Europe v Mnichově. Jeho otec, František Zajíček, byl v Čechách zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti za velezradu, špionáž a přípravu teroristických akcí. Rozsudek byl vykonán 7. července 1954.
Do Spojených států odešel v roce 1952. S pomocí skladatele K. B. Jiráka byl přijat na Musical College of Roosevelt University v Chicagu, kde studoval hudební teorii, skladbu a dirigování. V letech 1952–1958 byl Jirák i jeho učitelem. Do České republiky mohl přijet až po roce 1989. Na události svého mládí reagoval v roce 1990 sborovou skladbou Pater noster, komponovanou na památku spolužáka z gymnázia Josefa Toufara, který se stal obětí komunistického režimu.
Od něj teda nic.

Jan Theobald Held, také Jan Děpold, pokřtěn Jan František Heldt, pseudonym Jan Orebský (11. prosince 1770 Třebechovice pod Orebem – 30. června 1851 Praha), byl český lékař, skladatel a rektor Univerzity Karlovy.
Narodil se v rodině ranhojiče (chirurgus) v Třebechovicích pod Orebem Františka Helda a jeho manželky Magdaleny. Otec náhle zemřel, když bylo Janovi deset let a rodina upadla do bídy. Na další studia do Prahy mu pomohl vzdálený příbuzný, tehdy student práv, Josef Raab.
Po absolvování gymnázia v roce 1789 navštěvoval tříletý filosofický kurz na Univerzitě Karlově. Velmi těžce se rozhodoval, kterým směrem se má jeho vzdělání dále ubírat. Velmi ho lákala dráha profesionálního hudebníka, ale nakonec se pod vlivem profesora estetiky Augusta Gottlieba Meissnera a svého bratra Ignáce rozhodl pro lékařskou dráhu. V té době v celé Praze působilo pouze okolo 60 doktorů medicíny a s Heldem v ročníku studovalo 6 studentů. Promoval 21. srpna 1797 a ihned byl přijat do nemocnice Milosrdných bratří. Brzy se stal primářem a v této nemocnici setrval po 30 let. Získal si pověst zázračného uzdravovatele, danou zřejmě jeho charismatem a lidským přístupem k pacientům. Radili se s ním nejslavnější lékaři té doby (Rust a Krombholz). Kromě práce v nemocnici měl tak i velikou soukromou praxi (v Praze v té době žila většina lékařů z výnosu své soukromé praxe). Proslulost získal i vyléčením známého českého buditele abbé Dobrovského. Za napoleonských válek se jeho pacienty stali nejen vojáci, ale i ruská hraběnka, polský hrabě, anglický šlechtic a ruský generál Zwiliněv. Ve dvou dnech zorganizoval zřízení tří lazaretů a sám dojednával umístění nemocných v soukromí. Dokonce se raněným staral i o prádlo a potraviny.
Postava Jana Theobalda Helda vystupuje ve 2. díle Jiráskova F. L. Věka, ve kterém se oba vlastenci spřátelí. Objevil se i ve stejnojmenném seriálu, herecky ho zde ztvárnil Jaroslav Satoranský.
Vojtěch Jírovec & Jan Theobald Held: Klávesové drobnosti
Na YT ovšem jen ta jedna kratičká skladbička.

František Xaver Martin Labler (11. listopadu 1805 Unhošť – 15. září 1851 Praha) byl český regenschori a hudební skladatel.
Graduale pastorale in G
Štěpán Rak - Bývali Čechové statní jonáci - ovšem tetička Wiki přisuzuje autorství zároveň Janu Nepomuku Škroupovi, takže čerti vědí. Tantiémy už za to ovšem nejdou ani jednomu.

František Alois Drdla (28. listopadu 1868, Město Žďár (nad Sázavou) – 3. září 1944, Bad Gastein) byl moravský houslista a hudební skladatel.
Světový houslový virtuos, který po sobě zanechal na 600 skladeb, zemřel v Bad Gasteinu v předposledním válečném roce 3. září 1944. I když v nekrolozích jej označovali za prvního muzikanta moravské země, přílišné pozornosti se i přes nesporný význam a přínos světové hudbě doma netěšil.
Souvenir (též jako Kubelíkova serenáda) na housle exceluje Pavel Šporcl
Souvenir (též jako Kubelíkova serenáda) - orchestrální provedení
Souvenir (též jako Kubelíkova serenáda) - a takto to hrál a nahrál Jan Kubelík osobně
Houslové concertino a moll, op. 225
Fantaisie sur "Carmen" de Bizet Op. 66 pour violon et piano (1909)
Hamis babam Op. 30/2 (Hungarian Dance)
Hej, Haj (Hungarian Dance)
Dialogy pro 2 housle a klavír

Dr. jur. August Wilhelm Ambros (též August Vilém Ambros) (17. listopadu 1816, Mýto /u Rokycan/ – 28. června 1876, Vídeň) byl historik hudby, hudební teoretik, kritik a skladatel a úředník pocházející z Čech.
V Praze nastoupil na právnickou fakultu pražské univerzity a po získání doktorátu roku 1839 nastoupil do státní služby, nejprve na berním úřadě, pak byl mj. v revolučním roce 1848 příslušný pro cenzuru v Praze, roku 1850 se stal náměstkem vrchního státního návladního u pražského zemského soudu (a oženil se) a od roku 1871 působil na říšském ministerstvu spravedlnosti ve Vídni.
Třísvazkové Dějiny hudby (Geschichte der Musik) se staly Ambrosovým životním dílem. První svazek se zabýval hudbou mimoevropských kultur a antickou hudbou (se zvláštním důrazem na hudbu starého Řecka), druhý svazek hudbou 4. až raného 15. století (jehož těžištěm byly gregoriánský chorál, Guido z Arezza, Antoine Busnoys a Guillaume Dufay) a třetí svazek hudbou fransko-vlámské školy (s důrazem na Josquina Despreze). Zemřel dříve, než mohlo dokončit čtvrtý svazek svého hlavního díla, který mělo zahrnovat dobu Palestrinovu. Tento díl uspořádali a roku 1878 vydali Otto Kade a Hugo Leichtentritt. Pátý svazek s hudebními příklady ke třetímu svazku Dějin hudby byl vydán roku 1882 pod vedením Kadeho. Wilhelm Langhans pokračoval v díle v „chronologickém pořádku“, aniž by však dosáhl Ambrosovy úrovně.
YT ho ale ignoruje (krom zmínek o objevech u konkrétních skladeb).
zidane Zidane Nevážená ČT a ČRo... kdo chce konat - dobro, ať tak činí za své vlastní peníze 24.11.2024 03:27  23337
22
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 24.11.2024 02:59  23336
22x hu
gediman Gediman That gum you like - is going to come back in style 24.11.2024 02:18  23335
BOD123
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 24.11.2024 02:04  23334
bod
desdichado Desdichado Dostal jsem datovou schránku. - Dá se to léčit? 24.11.2024 01:34  23333
bodpro jistotu. Onehdy to Zidane pokazil skoro na celou noc ...

[ 21813 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt