bodKapitola VI
Smrt
Liška ťala do tlamy spícího lva: byl jí za to rozedrán kožich; zajíc hryzl vlka: dodnes proto běhá bez ocasu; kočka sekla drápkem psa, který si právě zdříml: bez ustání musí snášet jeho zášť. Ty se chceš o nás otírat stejně. Myslíme však, že kmán zůstává kmánem a pán pánem. Chceme ukázat, že na tomto světě uvažujeme spravedlivě, soudíme spravedlivě a spravedlivě si vedeme: Nešetříme nikoho pro urozenost, nedbáme vysoké učenosti, neceníme krásu, nebereme v potaz nadáni, lásku, žal, stáří, mládí ani ostatní věci. Jednáme jako slunce, svítí dobrým i zlým: svou mocí jímáme dobré i zlé. Všichni mistři, kteří dovedou krotit duchy, nám svého ducha musí poručit a vydat; skřetové a čarodějnice před námi neobstojí, nepomáhá jim, že létají na hrable, že rajtují kozly; lékaři, kteří lidem prodlužuji život, se nám neubráni, kořínky, byliny, masti a pilule z apatyky jim nepomohou. Kdybychom měli skládat účty o pokoleních byť jen motýlům a kobylkám, nebyli by s účtováním spokojeni. Kdybychom nechávali lidi žít za důchod nebo úplatek, pro lásku nebo žal, císařství celého světa by bylo naše, všichni králové by nám vsazovali na hlavu své koruny, tiskli nám do ruky svá žezla, i papežský stolec s trojkorunou by teď byl v naší moci. Zadrž své klnutí, nehalas novinky z Chlubné; nad sebe sekerou nemlať, aby ti do oka nevlétla tříska! |