bodKapitola XXVII
Oráč
Zlé se nemá oplácet zlým; člověk buď smírný, přikazuji učitelé ctnosti. Touto cestou se chci vydat, po nesmíru budete třeba přece jen smírná. Vyrozumívám z vašich slov: myslíte, že mi radíte naprosto upřímně. Je-Ii ve vás upřímnost, pak upřímně, jako pod přísahou, mi poraďte: co si mám nyní s životem počít? Dosud jsem byl v krásném, radostném manželství: kam teď se vrtnou? K světskému či duchovnímu stavu? Otevřeny jsou mi oba. V mysli jsem probral životy všelikých lidí, pilně je zkoumal a vážil: nedokonalé, křehké a mnohohříšné jsem je shledal všechny. Jsem na pochybách, kam se vydat: neduhem trpí každé lidské zařízení. Pani Smrti, raďte! Rady je potřebí! Cítím, myslím, a opravdu věřím, že pro duši není žádné hnízdo a býti tak čisté, božské jako manželský život. Pravím: Kdybych věděl, že bych měl v manželství štěstí jako dřív, rád bych v něm žil, dokud by ve mně život byl. Blažený, příjemný, veselý a vlídný bývá muž, má-li řádnou ženu, ať ho cesty vedou kudykoli. Každému takovému muži je také radostí starat se a obstarávat živobytí; je mu též radostí platit a oplácet čest ctí, věrnost věrností, dobré dobrým. Nemusí ji ani hlídat; vždyť řádná žena se nejlépe ohlídá sama. Kdo nechce své ženě důvěřovat a věřit, má ustavičnou starost. Pane nadzemských výšin, kníže velké blaženosti: dobře je tomu, koho jsi do lože obdařil čistým druhem! Nechť vzhlíží k nebi, po všechny dny ti s rukama vztaženýma vzdává díky. Raďte co nejlépe, paní Smrti, paní velemocná!
-------------
Zidane, píše se tam "K světskému či duchovnímu stavu?", ne "K sovětskému či duchovnímu stavu?"!
A duchovním stavem není to, že se zpiješ do němoty! |