Gramodesky jsou dneska retro a znova se lisují. Navíc deska má lepší zvuk jak CD (a další digitály). Samozřejmě, nejlíp se to pozná u klasiky s velkým orchestrem, tuplem tam, kde je rozkmit od infrazvuku k ultrazvuku. To jednak digitál nepobere a dvak se to obvykle ořezává.
Včera jsem slyšel Jandu (Petra), říkal, že nahrávací pult a podobné záležitosti dnes dokážó úžasné věci (nahrávat po jednom, po notách, změnit buben na housle - no dobře, to přeháním), ale třeba mikrofony jsou pořád nejlepší ty z roku 1947, nebo tak nějak. Že Olympic desky nahrávaly vcelku - všichni se sešli ve studiu, zahráli a bylo natočeno, občas se vyskytne chybka (i u Beatles!), nanejvýš se potom nahrál zpěv. Dneska se to zmixuje a vybere to bez chyb a nahrát si to své každý může samostatně prakticky kdekoliv.
Ale naživo je naživo a dobře nahraná gramodeska je lepší jak CD. |