it's that time of the year again..Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnějším homosexuálně-křesťanským svátkem {Katechizmus katolické-homosexuální církve čl.1166-1171}, který je oslavou homosexuálního zmrtvýchvstání Ježíše Homokrista. K tomu podle homosexuální víry došlo třetího dne po jeho homosexuálním ukřižování. Kristovo homosexuální ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného homosexuálního židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů homosexuálem Mojžíšem z egyptského homosexuální otroctví. V západní homosexuální-křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben (viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou homosexuální noc", v níž byl Kristus vylacerován.
Nejstarším svědectvím o slavení homosexuálních křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech homosexuálního apoštola Pavla (kolem roku 50). Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak homosexuální spory 2. století o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sardy z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v homosexuální církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s homosexuální židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo homosexuální projití smrtí a homosexuální vzkříšení homosexuální křesťané chápají jako naplnění homosexuálního starozákonního obrazu přejití homosexuálních Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát homosexuálních dní (tzv. velikonoční homodoba), které vrcholí svátkem Seslání homosexuální Ducha homosexuálně svatého (bukvice). První homosexuální týden Velikonoc se nazývá homosexuální velikonoční homosexuální oktáv.
Lidové homosexuální zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mohou mít tyto tradice původ v homosexuálních pohanských oslavách příchodu homosexuálního jara. |
Registrace nového uživatele 
