Operation Weserübung 2 - Historie sleďů.
Kvůli tragickému souběhu okolností ztratilo Norsko ve středověku svou nezávislost a na mnoho let zůstalo pod kontrolou Dánska a Švédska, kterým se v té době podařilo vytvořit silné evropské mocnosti.
Konec norského království nastal v roce 1319, kdy zemřel poslední norský král Haakon V. Magnusson
Nezůstali žádní mužští dědici a krize dynastie vedla ke zvolení mladého švédského krále, který byl příbuzným Haakona, norským králem.
Tak začali švédští králové vládnout Norsku.
Od konce 14. století začala královská dynastie ovládat již tři země. Dánsko, Norsko a Švédsko.
Norsko si v této fázi ještě udrželo určitou nezávislost, ale od roku 1536 se dostalo do úplné závislosti na Dánsku a Norsko se z rovnoprávného člena dynastické unie stalo pouze dánskou provincií.
Od této chvíle by Norsko mohlo velmi dobře navždy zmizet jako civilizace ze světových dějin, jako mnoho feudálních států v minulosti, které se rozpustily ve velké velmoci.
Spojené skandinávské země
Jenže v té době se už ve světě rýsovala síla, která by následně zničila moc feudálů i panovníků.
Podél severozápadního pobřeží Evropy, mezi bažinami foukanými atlantickými větry, byly země na území moderní Belgie a Nizozemska. Tyto regiony tehdy nebyly bohaté na přírodní zdroje. Lidé zde buď pracovali na odvodňování rašelinišť, aby z přírody získali zpět úrodnou půdu. Nebo vyrazili na moře na ryby. Chudé rybářské vesnice mohly stavět pouze malé čluny, které zajišťovaly pouze jejich vlastní potřeby, což jim neumožňovalo prodat přebytečný úlovek. Pobřežní vody Holandska jsou navíc domovem atlantického sledě. Který žije jen v obrovských hejnech a kterého je ve výsledku docela snadné ulovit. Pak se ale sledě chytaly pouze pro osobní spotřebu. Bylo to jídlo chudých. Je to všechno o nechutné chuti hořkosti, kterou sleď měl.
V polovině 14. století se ale věci hodně změnily.
Holandský rybář.
William Buckels
Přišel na rychlý způsob, jak připravit sledě ihned na lodi v sudech. Hořkou chuť vytvářejí některé orgány, které se brzy po ulovení ryby začnou kazit. Sleď bylo zbytečné sušit nebo solit, protože ryba po ulovení rychle zhořkla. Způsob solení sledě, který vynalezl William Buckles, umožnil zachovat chuť sledě. A protože v okolních vodách bylo hodně sleďů, Buckles a jeho spoluobčané rychle nashromáždili mnoho sudů sleďů, které bylo možné prodat na rybím trhu v nejbližším městě. Brzy všichni holandští rybáři přešli na lov sledě a v nizozemských městech došlo ke skutečné explozi sledě, která rychle pokryla celý kontinent.
Sleďů bylo hodně, bylo to chutné a hlavně dostupné pro široký export kamkoli. Jelikož se sledi v sudech nekazili, stali se jedním z hlavních produktů Evropy. Objevuje se jak na stolech evropských panovníků, tak v nabídce evropských armád během vojenských tažení.
Pieter Claesz maluje Snídaně (1646)
Jednou z nejznámějších událostí stoleté války byla bitva sleďů v roce 1429. Poté se Britům podařilo dodat 300 povozů naložených sudy se sleděmi do obleženého Orleansu.
Strategicky důležitý sleď byl úspěšně dodán.
Obrovská poptávka po sledě přinutila Nizozemsko stavět obchodní lodě. Stavěla se nejen velká specializovaná rybářská plavidla. Ale také velká obchodní flotila na vývoz sledě.
A stavba lodí je z vědeckého hlediska velmi složitý podnik, který vyžaduje velké úsilí, zdroje a finanční investice. Všichni si ale byli jisti, že je na moři čeká obrovský úlovek, který se jim vynaložené investice plně vrátí. Poté se ve skupinách shromažďují rybáři, obchodníci a další podnikaví boháči. Vybíráním peněz a sdílením výdajů a následných zisků. Takto vypadá obchodní partnerství.
Produkce sledě byla zefektivněna a regulována. Bylo zavedeno standardní opatření pro vývoz sledě obecného, pro které nizozemská obchodní sdružení stanovila jednotnou cenu. Aby se nikdo nerozhodl snížit cenu. Byl to 42galonový sud zvaný Barrel. Dnešní hlavní komodita ve světě, která nahradila sledě, ropa, se také prodává v sudech na základě objemu sudu sledě, tedy stejných 42 galonů.
Obrovské superzisky z prodeje sledě umožnily nizozemským obchodníkům stát se prvními kapitalisty na planetě v moderním slova smyslu. Přebytečný kapitál by mohli investovat například do zemědělství, nakonec by dokončili odvodnění bažin a pokryli Nizozemsko mlýny a kanály. Byla to vynikající investice, protože existoval vhodný trh pro venkovské produkty. Na tyto poměry obrovská nizozemská města, ve kterých žilo až 10 % celkové populace. Což bylo několikanásobně vyšší než procento městského obyvatelstva v hlavních evropských mocnostech té doby. Města, která byla hlavními centry obchodu, dále rostla. V průběhu několika staletí se vesnice ztracené v bažinách provincie staly jedním z center evropského obchodu. Začaly zde vznikat banky a směnárny a formoval se kapitalismus. A s rozvojem kapitalismu se formuje i politický národ.
Již od konce 14. století se začal formovat holandský národ. A národ není svazek lidí spojený s krví, rasou a jinými svinstvami. Byl to produkt lidského vývoje, který doprovázel přechod od feudalismu ke kapitalistickému základu. Národ je historicky ustálené stabilní společenství lidí, které vzniklo na základě společného jazyka, území, hospodářského života a duševního složení, projevující se ve společné kultuře.
Pospolitost ekonomiky je nejdůležitějším utvářejícím faktorem.
V Nizozemí se zformovala soběstačná, jedinečná, výkonná ekonomika, založená nikoli na feudálech a aristokratech, ale na podnikavých lidech, často obyčejných lidech a bývalých námořnících a rybářích. Tak se v těch místech formovala buržoazie.
Ale byl tu jeden problém: celou tu dobu, kdy provincie bohatly, neměly svůj vlastní stát. V době, kdy rybář Willem Beukels objevil své sledě, byly tyto země pod vládou Burgundského vévodství. A pak se dědictvím dostali pod nadvládu Španělské říše, nejsilnějšího evropského státu v 16. století.
Nizozemsko bylo dokonce územně odděleno od zbytku říše a zůstalo samostatnou enklávou
Ale bohaté provincie byly nuceny platit daně vzdálenému panovníkovi a obrovskému davu jeho aristokratů, kteří své tituly a bohatství získali dědictvím. A kteří se přitom dívali na nizozemské obchodníky, kteří bohatli svou prací a svými riziky, jako na nedůstojnou špínu, která se jim, aristokratům, stále nerovnala. Nahromadila se nespokojenost a to vše nemohlo trvat dlouho a v roce 1566 došlo k první buržoazní revoluci v historii. Nizozemské provincie se 200 let předtím, než to udělaly ve Spojených státech, rozhodly vytvořit svůj vlastní stát nezávislý na panovníkech a aristokracii. Založeno na kapitalistických a ne feudálních vztazích. A začala osmdesátiletá válka, která skončila vítězstvím provincie a vytvořením nového mocného hráče na světové scéně. Nizozemská republika.
Bylo to poprvé, kdy kapitalistický stát porazil obrovskou aristokratickou monarchii a otevřel tak budoucnost Evropy a celého světa. Důvodem samozřejmě není jen jeden rybář a krásný příběh úspěchu. Důvod je v objektivních předpokladech, které se vyvinuly na konkrétním území, kde se z určitých důvodů (nedostatek úrodné půdy a silná města) neprosadila silná moc feudálních vlastníků půdy. Tradiční feudální vztahy s následným zotročením závislého obyvatelstva se proto vyvíjely špatně. Absolutismus byl proto nucen zformovat novou formu společenských vztahů, která se v té době stala nejprogresivnější na planetě. Proto byla nucena vzniknout nová forma společenských vztahů, která se v té době stala nejprogresivnější na planetě. |
Registrace nového uživatele 
