vrankaDámo, vy jste opravdu zvláštní úkaz, jak tu bylo řečeno :) Nějak nechápu, proč bych měl být ublížen, jak se nejspíš cítíte vy?? Já ublížen nijak nejsem a ani nemám proč být. Po skončení VŠ před vojnou a po vojně jsem makal ve fabrice jako dělník, protože nejsem flink a nechtěl jsem se flákat a viset rodičům na krku. Pak jsem si našel dobrou práci, v podstatě v mém oboru, jako zaměstnanec - technik v soukromé firmě o čtrnácti lidech. Jsem tu už 26 let, práce mě pořád baví, mám se dobře a jsem spokojen. Jako spousta, resp. většina lidí mně podobných. Jen to chce nefňukat, snažit se a něco pro sebe udělat. O víkendech občas pracuju i dnes, a co jako?
Jinak pro vaši info - nekouřím, nefetuju, nepiju alkohol a v hospodě nevysedávám. Sportuju, chovám kočky a dělám další věci, které mě baví. Rodinu mám, resp. dcera už je dospělá a má svůj život. Vychovali jsme ji snad dobře a za celou dobu jsme se měli slušně, normálně, lítali jsme k moři (ne, opravdu ne do Jugoslávie či Chorvatska :)) a rozhodně jsme netřeli nějakou bídu s nouzí, jak se snaží dnešní dobu prezentovat zoufalci toužící po peklu bývalého režimu.
Co se týče drog, pokud by jim moje dítě propadlo, zkusili bychom mu pomoct, pokud by tu pomoc chtělo. Pokud ne, nedalo by se nic dělat, protože tohle nejde zlomit přes koleno. Moje bývalá družka stále pracuje na SPOD, takže o takových případech docela dost vím. Tak si laskavě nechte ty kecy.
A taky prosím přestaňte plácat nesmysly o nějakých kovbojských manýrech a násilí a dalších hloupostech. Zaprvé zřejmě o zbraních nevíte vůbec nic a zadruhé by mě zajímalo, jak byste se tedy zachovala na místě té paní z Ostravy? Že byste toho lupiče třeba pěkně poprosila? To by jistě pomohlo, áno... |