Ad ŠichtařováJá bych k tomu z vlastní neblahé zkušenosti řekl, že většina lidí si pod pojmem "rozvod" představuje to, že se odstěhuje od manžela/lky, budou mit mesic az dva bezprostředního handrkování, pak si daj inzerát na Tinder, nějakou dobu se budou handrkovat o majetek-což ale bude probíhat vlastně jaksi na pozadí to jim ale nebude bránit navazovat nový vztah(y).
Obecné vnímání těch,co rozvod neprošli, je v tom, že nejhorší na tom je spor o majetek, tzn. že o část majetku přijdou a sníží se jim živoytní standard. A pokud někdo vyvádí jako Šichtařová, tak je to jistě motivováno snahou si zajistit výhodnější pozici při sporu o majetek.
Bohužel při rozvodu není primární otázka majetku, byť dnes jistě nejsou vyjímky rozvody,kde jde o desítky miliónů. Primární je zvládnout psychické stresy plynoucí z odloučení a v jiich nezvládnutí bych hledal primární příčinu toho,jak ta dáma vyvádí. Tyto stresy rozvod (dlouholetého) manželství nevyhnutelně provází a postihují úplně stejně iniciátora rozvodu stejně jako opouštěného. A tyto stresy provází rozvod i v případě, kdy je správným rozhodnutím.
Tj. i když se například manželka odstěhuje od manžela,který opravdu trpí poslední 3 roky nesnesitelnou obsendantně kompulzivní poruchou,tak v dlouhodobém horizontu jistě se to ukáže jako správná akce. V krátkodobém a střednědobém horizontu bude i ta manželka trpět psychickým stresem z odloučení a bude vyvádět blbosti. Tyhle porozvodové stavy jsou ve principu dost podobné úmrtí rodiče, ale jsou vážnější, dlouhodobější - jinak vypadají jen z vnějšku.
Když je rozvod dobře a smírně udělaný, do zahlazení posledního problému trvá typicky 5 let. Samotný rozvod před soudem a rozdělení majetku a dětí je ve totiž jen poměrně neškodná předehra toho hlavního dějství = věčného boje sama se sebou, neustálých pochybností, snaze vybalancovat přístup tak,aby na jedné straně nepoškodil vlatsní sebeúctu a na druhé straně zajistil, že děti, které rozvodem nevyhnutelně trpí, jím trpí co nejméně.
Takže typický příklad je, že jeden rodič zjistí, že druhý rodič o něm dětem tvrdí cosi dost nepěkného a nepravdivého. Má na to reagovat, vysvětlovat, jaká je/byla skutečnost? Říct dětem pravdu může být velmi lákavé a zajisté to druhému rodiči zachová sebeúctu, na druhou stranu to nelze udělat bez zpětného kydnutí špíny na prvního rodiče. Což dětem na duši radost neudělá. Takže pro "rodiče bránícího se pomluvám" je to velmi úlevné,děti tím velmi trpí. Člověk tím přesouvá své břemeno na vlastní děti.
No, paní Šichtařová je zatím v první fázi rozvodu. Ta k těmto dilematům zjevně dojde tak za dva roky nejříve. Mimochodem pocitově straním Pikorovi,ze dvou důvodů:
-Nepozdává se mi, že by si s úplným magorem pořídla 7 dětí během mnoha let. Vztahy s úplnýma magorama se rozpadají po 1 nebo dvou dětěch, málokdy více.
-Zaslechl jsem, že už se k tomu někde na facebooku vyjadřovala nejstarší dcera. Děti rozvodem nesmírně trpí, i když jsou velké... je mi divné, že by to ta dcera dělala sama od sebe. Šichtařová pravděpodobně dceru v takovém vyjádření minimálně podporovala (kdo ví, možná to dokonce chtěla) a stavět děti proti druhému rodiči je zoufale špatně.
Prostě a jednoduše, zjevně paní Šichtařová nyní psychické trable svého rozvodu opravdu zoufale nezvládá.Kydat na exmanžela špínu přes média je ubohost, na kterou ve výsledku doplatí děti si to přečtou a budou tím trpět dlouhá léta. Na druhou stranu... čert ví,kolik procent rozvádějících k tomuto nesáhlo jen proto, že jsou pro bulvár nezajímaví. Imho docela dost... |