Kafe nechlastám, alkohol taky ne, večer nežeru a nedělám ani nic jinýho, co by spánek narušovalo, a stejně mezi osmou večer a půlnocí usnout no chance. A ládovat se denně práškama na spaní taky nejde. Tak prostě spím a dospávám ve dne, to se mi spí nejlíp.

Že tvůj manžel vydržel tenhle smrtící režim 35 let, to tedy obdivuju. A nedivím se, že v důchodu spí jak může. Že budu moct konečně spát podle svých potřeb a času, to je hlavní důvod, proč se těším do penze. Jestli se toho dožiju.

To je omyl. A rozhodně to neplatí univerzálně. Lidi jsou prostě dvou různých typů - skřivani a sovy. Většina je někde mezi a může se přizpůsobit různým režimům. Někdo je ale vyhraněný. Čistokrevná sova si prostě na brzké ranní vstávání nezvykne a nepřizpůsobí se, jak se někteří skřivani mylně domnívají. A pokud se o to bude pokoušet, dopadne zdravotně špatně (infarkt, kolaps organismu, insomnie, psychické onemocnění). Není radno si s tím zahrávat.

Mimochodem, ve zvířecí říši je pravděpodobně víc druhů noční tvor (nightworker) než denní tvor (dayworker). Takže ani u lidí nelze apriori vyvozovat, že když je světlo - funguje se, když je tma - spí se. Není tomu tak, rozhodně ne u všech.