Já jsem si teda užil obojí. Ale je pravda, že Hobit se čte sám, kdežto Pán prstenů je občas stejně úmornej, jako samotná Frodova cesta k Hoře osudu. Rozhodně bych to ale nezatracoval. Když se do toho člověk ponoří a prožije si to až do konce, máloco se tomu vyrovná. Ale chvíli mi to trvalo, sžít se. |