Kuchařka, aneb Dopisy z táboraAhoj, mami,
píšu ti tenhle dopis, protože musím, je to v pravidlech tábora. Je to tu pořád fajn a líbí se mi tu, ale Bětce už míň.
Jsme tu už tři dny a Bětka včera začala trochu vyvádět a vztekat se -- znáš ji. Ani nevím, kvůli čemu, byla to nějaká prkotina, ale vedoucí už toho měli dost a odvedli ji do kuchyně.
Když vyšla ven, tak brečela. Nechtěla mi říct, co se stalo, ale ostatní mi řekli, že když někdo zlobí, vedoucí ho vezmou k paní kuchařce a ta mu zmaluje zadek vařečkou!
Večer jsem se na to Bětky ptal, a i když nejdřív zapírala, nakonec to přiznala. Že prý si kuchařka sedla na židli a ona se jí musela ohnout přes koleno a dostala pětadvacet vařečkou. Prý to bylo horší než od táty.
Ale jinak se tady nic tak zajímavého neděje, prostě letní tábor, znáš to...
---
Ahoj, mami,
po tom nářezu, co dostala Bětka, nás začalo zajímat, jak moc se tohle děje. Dneska odpoledne odvedl jeden vedoucí do kuchyně další holku a tvářil se dost naštvaně. Přikrčili jsme se za kuchyní u okna. Nakouknout jsme se neodvážili, ale slyšeli jsme dost -- hlavně to pleskání vařečky o zadek a to, jak ta holka bulela. Chtěl jsem se jí na to pak zeptat, ale moc ji neznám, tak jsem se neodvážil. Ale u večeře byla pořád hrozně smutná, tak jsem jí dal svůj moučník, i když jsem na něj měl taky chuť...
---
Ahoj, mami,
o těch výprascích od kuchařky už tady vědí všichni. Dneska jsem si u oběda zase přisedl ke Klárce -- to je ta, co jsem o ní psal minule -- a nějaká starší holka jí řekla, že doufá, že dostala pořádně na zadek. Akorát, že neřekla "zadek", ale to druhé slovo, co mi s tátou zakazujete. Klárka zrudla jako rajče a mně se to moc líbilo. Ale vedoucímu ne -- a řekl té druhé holce, že jestli prý chce, může se o výkonnosti paní kuchařky přesvědčit sama. A ona se radši vytratila. Pak jsem Klárce řekl, že kdyby se jí ještě někdo smál, tak ho praštím sám. Nevím, jestli to ocenila...
---
Ahoj, mami,
dneska dopoledne za mnou Bětka přiběhla s očima navrch hlavy. Že prý chce kuchařka dělat k obědu bramborovou kaši. Myslel jsem si, že to si snad nezaslouží tak dramatické prohlášení, ale Bětka mi vysvětlila, že nás oba přihlásila na škrábání brambor. Že prý -- kdo ví? Když budeme mít štěstí, možná něco uvidíme.
Ale kdepak -- asi dvě hodiny jsme škrábali brambory a nic. Odpoledne jsem to říkal Klárce a ta se smála. Potom mi řekla, že ona už na tomhle táboře byla vloni a že to bylo stejné. Kuchařka prý občas někomu nařeže, ale vždycky u toho je jenom nějaký vedoucí, ostatní děti ne. Zeptal jsem se jí, jestli vloni dostala i ona, a ona trochu zrudla, ale přiznala, že prý ano...
---
Ahoj, mami,
Bětka si dneska pěkně zavařila. Měli jsme k obědu špagety, ale moc se nepovedly. Byly lepkavé a rozvařené a Bětce to nechutnalo. Prohlásila, že kdyby prý chtěla obědvat žížaly, tak si může nachytat venku. Ale bohužel šla paní kuchařka zrovna kolem a Bětčina kritika se jí nelíbila. Popadla ji za ucho a odtáhla ji do kuchyně. Celá jídelna najednou ztichla jako pěna a všichni jsme poslouchali. Paní kuchařka zavřela dveře, takže moc toho slyšet nebylo, ale že Bětka dostává vařečkou, to nám bylo jasné všem. Když ji paní kuchařka vyvedla ven, tak ještě brečela, ale rychle jí otrnulo. Odpoledne jsme se koupali v řece a nějaký kluk se Bětce smál, že jí byl pod plavkami vidět červený zadek. Strčil jsem ho do vody, ale naštěstí to nikdo neviděl, jen Klárka, a ta to určitě nepoví...
---
Ahoj, mami,
nějaké holky si zasedly na Klárku. Je to ta starší holka, co jsem o ní už psal, a ještě dvě další. Klárka má v obličeji pihy a ony se jí začaly posmívat, že vypadá jako kravinec. Je tedy fakt, že tady na sluníčku je to nějak výraznější, ale přece jenom se to dá říct i slušněji. Já jsem jí řekl, že mně se její pihy líbí, a když to jde, tak jsem s ní, a to si na ni netroufnou. Jenomže odpoledne jsme měli s klukama fotbal a ony se jí zase začaly posmívat. Klárka jednu z nich kopla do holeně, jenomže ty potvory věděly, že jde vedoucí. A ten neslyšel, co jí říkaly, ale viděl, co Klárka udělala, a tak ji popadl a odvedl za paní kuchařkou. Já jsem to zjistil až po zápase, když jsem viděl, že Klárka zase brečela. Prý dostala víc za to, že už to bylo podruhé. Hrozně jsem chtěl vidět, jestli má tak červený zadek jako když dostane Bětka, ale nenašel jsem žádný taktní způsob, jak se na to zeptat...
---
Ahoj, mami,
dneska jedna z těch zlých holek plivla Klárce do jídla. Nikdo to neviděl, jenom já, a ona nemohla říct, že to jíst nebude, protože už tak má u paní kuchařky vroubek. Řekl jsem jí, že je to v pohodě, a tajně jsem si s ní jídlo vyměnil. Potom jsem vstal, jako že si sednu jinam, ale zakopl jsem a celý ešus se vysypal na zem. Udělal jsem to samozřejmě schválně, ale zahrál jsem to tak dobře, že se na to nepřišlo, a tak jsem jenom musel za trest uklidit celou jídelnu. Ale Klárka s Bětkou mi přišly na pomoc, tak jsme to zvládli...
---
Ahoj, mami,
Klárce se dneska stalo něco příšerného! Zase jsme se byli koupat a Klárka najednou musela z vody a pádila do křoví. Ale protože měla jednodílné plavky a nechtěla si je umazat, tak si je sundala a byla v tom křoví jen tak. A ty zlé holky jí ty plavky sebraly!
A já jsem to celé viděl, protože jsem za ní koukal, jestli ji náhodou nezahlédnu bez těch plavek. Vyběhl jsem za těma holkama, a to nečekaly. Kdo ví, co bych jim provedl, kdybych je chytil, ale ony nakonec vletěly do tábora a srazily se s vedoucím, plavky pořád v ruce. No, nepotěšilo ho to. Normálně nežaluju, ale teď jsem mu všechno řekl, i to, jak se Klárce posmívaly a jak jí plivly do jídla. Chtěl jsem, aby to ty holky pořádně odskákaly.
Jenomže, jak jsme tam tak mluvili, tak jsem úplně zapomněl na ty plavky! Teprve, když se objevila Klárka, která na sobě měla jenom ručník, tak mi došlo, že jsem jí je měl asi přinést zpátky. Přišel jsem k ní a ona se ke mně přitiskla a začala naplno brečet, mnohem víc, než kdyby dostala na zadek.
A to už bylo na vedoucího moc. Začal se poptávat kolem a ještě pár dětí přiznalo, že je ty holky taky trápily. Myslel jsem, že je zavede rovnou za paní kuchařkou, ale on měl v plánu něco jiného.
Když jsme šli na večeři, tak před jídlem ty tři vyvolal, a řekl, že za to, co provedly, je čeká exemplární trest. Paní kuchařka si sedla na židli v jídelně a vzala si vařečku. A vedoucí řekl, že všechny tři dostanou pětadvacet na holou, a to přede všemi! Hrozně zbledly a začaly škemrat, ale nebylo jim to nic platné. Paní kuchařka jednu z nich popadla, přehnula ji přes koleno a stáhla jí trenky. A než se ta holka vzpamatovala, už ji začala mydlit tou vařečkou. Když to člověk vidí na vlastní oči, je to mnohem větší zážitek! A ona tak hrozně vřeštěla, že i přes to všechno, co provedla, mi jí bylo trochu líto. Ale Klárce ne. Ta se na to upřeně dívala a vypadala moc spokojeně.
Zatímco paní kuchařka řezala první holku, pan vedoucí držel ty druhé dvě, aby neutekly. Rozsudek zněl pětadvacet na holou, ale to se asi jen tak říká, protože myslím, že dostala mnohem víc.
Když ji paní kuchařka konečně pustila, začala poskakovat po jídelně a držet si zadek. Vedoucí přistrčil k paní kuchařce druhou holku, popadl tu první za ucho a postavil ji na hanbu do kouta. Viděl jsem, že zadek má opravdu tak červený, jako když je doma bita Bětka.
Koukali jsme s Klárkou, jak dostává druhá holka, a nakonec i ta třetí. U všech tří to bylo stejné -- paní kuchařka jim zadky doruda zmalovala vařečkou a ony u toho strašně řvaly. A potom jsme měli večeři, zatímco ony stály každá v jednom koutě a celou dobu vzlykaly. Najíst se mohly až po nás, a potom musely uklízet jídelnu...
---
Ahoj, mami,
tábor už bude pomalu končit, tak jenom píšu, abych ti řekl, že ty holky už další problémy nedělaly. Jedna se dokonce přišla Klárce omluvit. Říkala, že až se vrátí domů, táta jí za to určitě nařeže řemenem -- zdálo se, že to se Klárce líbilo.
Zjistil jsem, že Klárka nebydlí tak daleko od nás -- jenom ve vedlejší čtvrti. Zeptal jsem se, jestli za ní můžu někdy přijít, a ona mi dala pusu a řekla, že určitě. Pak jsem se zeptal, jestli dostává na zadek i doma -- nemyslel jsem to ve zlém, ale možná to tak vyznělo. Ale ona se jenom zasmála a řekla mi, že když někdy dostane, tak mi to řekne, a třeba i ukáže. Takže na to se těším.
Byl to moc pěkný tábor a všechno bylo skoro perfektní -- jenom Bětka se dneska zase předvedla. Prohlásila o karbanátcích, co jsme měli k obědu, že do něj namleli psa i s boudou, a když po ní paní kuchařka vystartovala, tak chtěla utéct. Paní kuchařka ji honila kolem jídelny, ale když ji chytila, tak jí jenom vlepila pár na zadek rukou, protože už se moc nezlobila.
A představ si, že ona si na to odpoledne ještě stěžovala! Že prý ji chtěla vyprovokovat, aby jí zase dala pětadvacet vařečkou. Ptal jsem se proč, ale ona jenom řekla, že to bych nepochopil. A Klárka povídá, že to se dá zařídit. Sebrala z ping-pongu jednu pálku a vydali jsme se kousek od tábora do lesa, a tam si Klárka sedla na pařez, ohnula Bětku přes koleno a vyplatila ji tou pálkou. Bětka u toho trochu kvičela, ale spíš se chechtala, a tak jí Klárka nakonec stáhla trenky a dala jí na holou. Moc se mi to líbilo a myslím, že takhle brzo přehnu přes koleno i já Klárku.
Hm, víš, mami, když si to teď po sobě čtu, tak si říkám, že tenhle dopis si radší schovám a nebudu ho posílat. Přece jenom už jsem velký a jsou věci, o kterých bych rodičům říkat neměl...
|
Registrace nového uživatele 
