Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Spisovatele [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura - V ODPADU) moderují Rooz, diesbies, manka, panKaplan, Skip.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46

V tomto klubu můžete diskutovat, probírat, hlasovat a ptát se na spisovatele, kteří vám za to stojí...



Bavíme se o...

Albert Camus (7. listopadu 1913 – 4. ledna 1960)

Spřátelené kluby
V klubu Co právě čtete naleznete mimo jiné na HOMEPAGE seznam doporučovaných knih Lopušáků.
Dále: SciFi+Fantasy literatura ; Knihy ; Humoristické knihy

Kluby na Lopuchu věnované jednotlivým spisovatelům:
Agatha Christie ; Andrzej Sapkowski ; Jiří Kulhánek ; King & Koontz ; Michael Crichton

Schraňování odkazů - pokud narazíte na zajímavý odkaz na jakéhokoli spisovatele, tak ho sem neváhejte umístit, budu je vkládat na Homepage!

Nejoblíbenější spisovatelé jednotlivých ID na Lopuchu:
Skip ; Rooz ; Holly ; StvN

Anketa o nejoblíbenějšího spisovatele
- Výsledky zde.
- Hlasovat můžete přímo v klubu, do titulku napište "hlasování".
- Každý má 7 hlasů.
- Pokud bude chtít časem někdo změnit někoho z těch pěti spisovatelů, protože jste narazili na někoho lepšího, tak to bude možné. V tom případě do titulku napište "změna".
- Pokud budete někoho z těch sedmi chtít uvést jako vašeho nejoblíbenějšího spisovatele (za předpokladu, že takového máte), tak ho napište tučně nebo k němu napište "nejoblíbenější". Můžete vybrat dva.
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: ikxmenj
[ 165 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
holly 14.10.2008 09:46  2808
panKaplanNo, ja nevim covece, ten papir proste neni zadny dukaz. Nechci MK nejak obhajovat za kazdou cenu, ale dokud neuvidim papir, na kterem je pod nejakym timhle svinstvem jeho podpis, tak neuverim. Tim papirem by mel byt zaznam jeho vypovedi. Kdepak je, ptam se historiku... Ta argumentace, ze se chtel nekomu zalibit, je podle meho nesmyslna. V temze roce ho z KSC stejne vyhodili tak jako tak. Myslim, ze jsi to v tom clanku na idnes dost prehnal. Dle meho nazoru je to pripad jako kazdy jiny a dokud se radne nevysetri, nemel by se vubec nejak propirat na verejnosti. To, ze historici neco tvrdej, je jedna vec, a co na to policie je vec druha. S tou to ale pokud vim nikdo neprobiral. Mluvis o dukazech, ty by se meli ale nejdrive objevit u nejakeho soudu a ne v pravicovem politickem platku, ktery ja uz dlouhodobe podeziram ze senzacechtivosti a timto to jasne potvrdil. Jen dodam jeste odkaz na Bohdalku, ta se musela nakonec soudne domahat ocisteni sveho jmena. Myslim, ze pokud je Kundera nevinny, bude se muset taky soudit, to uz ale bude mit rada lidi jeho jmeno onalepkovane slovem "praskac". No, ale tak uz to u nas chodi, vsichni maj sveho vinika daleko drive, nez probehne nejaky soud.
pankaplan panKaplan 14.10.2008 00:31  2807
Ad KunderaI. Podle toho policejního protokolu (nebo co to je) to je docela zřejmé. Sedí i jeho datum narození. V té době byl přesvědčeným komunistou a nebyl nikterak známý, takže vylučuju, že by policejní orgány měli mít zájem na tom, aby to na něj cíleně hodili (to udání). Podle všeho - podle všeho známého - tedy Kundera opravdu udal toho chudáka.

II. Těžko hledat motivy, i když Respekt tři možné motivy (jeden z nich označují jako více pravděpodobný) nastiňuje. Já si prostě myslím, že byl mladej a blbej a snažil se někomu zalíbit. Možná v tom bude i ta snaha (jak naznačuje Respekt) vyžehlit si u nich jistý škraloup. Kunderova obhajoba, že nemohl udat někoho, koho nezná, je blbost.

III. Nepřekvapuje mě to, neměl jsem o tom člověku žádné iluze, ale nemění to můj osobní vztah k jeho knihám (pro přesnost, četl jsem zatím čtyři). Přesto, že v některých momentech jsem mu nerozuměl, jeho knížek si vážím. Jsou to jedny z mála, které mají nějakou světovost, a ne tu českou zaprděnost. Takových je pochopitelně víc - ale Kundera svým významem v cizině mocně převyšuje.

IV. Proč teď? Dovolím si přepsat epilog z inkriminovaného článku:
Odhalování tajných udavačů a spolupracovníků minulého režimu se v poslední době stalo v médiích populární, tenhle příběh se však rodil trochu jinak. Již několik let sbírám osudy pamětníků, kteří byli důležitými svědky událostí moderních českých dějin. Jejich vyprávění jsem zaznamenával nejprve pro sdružení Post Bellum a začátkem tohoto roku jsem přijal nabídku natáčet je pro nově zřízený Ústav pro studium totalitních režimů. S potěšením, ale i obavou z toho, s jakými tragickými osudy se zase setkám, jsem nabídku přijal.
Koncem května jsem se dozvěděl od bratrance Matěje kusé informace o příběhu mé příbuzné, starém přes padesát let, ve kterém figuruje láska, zrada, agenti, útěk, pocit křivdy a mnoho neznámých. Ivu Militkou přes půl století staré události nikdy nepřestaly tížit a ráda by se dozvěděla, co se tenkrát opravdu stalo. Nechal jsem si v archivech dohledat materiály a ve volném čase je procházel. Poměrně běžný příběh počátku 50. let, opepřený rodinnou vazbou, se proměnil ve chvíli, kdy jsem se dostal ke zprávě popisující zatčení Miroslava Dvořáčka. Právě v ní se objevilo jméno, dávající událostem jiný rozměr. Nikdo z žijících aktérů netušil, že Milan Kundera byl v jejich osudech zapleten tak zásadním způsobem.

Iva Militká po dlouhém váhání souhlasila s vyprávěním svého životního příběhu. Za její upřímnost jí patří velký dík. Rozhodl jsem se pak vyhledat další osoby a sestavit mozaiku celého příběhu. Zásadní pro moje pátrání bylo nalézt hlavní oběť udání, Miroslava Dvořáčka. Bohužel to bylo nakonec snazší než jej vyzpovídat. Zprvu byl sice ochoten spolupracovat, ale pak si to náhle rozmyslel. O svém útěku, práci pro generála Moravce a věznění se nikdy nebavil ani s nejbližšími příbuznými. „Vždycky jsem chtěl znát příběh tátova útěku a pobytu ve vězení, ale on o tom nikdy nechtěl mluvit,“ říká Dvořáčkův syn Patrik, který žije v Kanadě. Dva měsíce po našem prvním kontaktu byl Miroslav Dvořáček stižen mrtvicí, ze které se dnes zotavuje. Žije v domnění, že jej zradila Iva Militká.

Další přímý aktér příběhu byl Miroslav Dlask, ten ale v 90. letech zemřel. Ironií osudu byl rovněž pro své reformní názory v roce 1968 vyhozen z práce a sledován tajnou policií. A posledním je Milan Kundera, který na žádost o rozhovor nereagoval. Co se přesně toho dne odehrálo a proč se rozhodl zajít na policii a udat někoho, koho vůbec neznal, tak zůstává záhadou. Tíha toho, co 58 let skrývá, není malá. Chybělo málo a Dvořáček byl odsouzen k trestu smrti.

Dlouho jsem zvažoval, jestli je mravné příběh publikovat. Přesvědčení, že jeho zveřejnění může pomoci vyjasnit slepá místa, přispěje k uznání statečných lidí a obohatí diskusi o poválečném vývoji v Československu, však nakonec zvítězilo.


Podle mého za tím není žádná snaha někoho poškodit. Historický badatel prostě dělal svou práci a narazil na tenhle případ a na ten inkriminovaný protokol (viz link). Svůj výsledek zveřejnil v časopise Respekt, který pro mne má velkou hodnotu a dobrý renomé. Někdo řekl: "Král je nahý, ale dovedeme to pochopit", a král místo toho, aby řekl: "No jo, je to tak, jsem nahej" kolem sebe začne kopat a říkat "Ne ne, to není pravda, chcete mi ublížit". Panu Kunderovi je skoro osmdesát let, nevím jak je na tom zdravotně, psychicky atd. A myslím, že na odhalení čekají mnohem větší svině, jen musí nejdřív umřít. Kundera by ale měl připustit, že tíha důkazů (které možná ani neviděl) je zásadní.
foxka Foxka Everybody hurts...sometimes. 13.10.2008 21:10  2806
Fakt? Tak já si pletu Ludvíka s Milanem...
nell Nell Etiam si omnes, ego non 13.10.2008 20:54  2805
Foxka Jenže Monology napsal Milan Kundera. Je to z básně Ukolébavka, kterou zpívá žena svému muži. Tady je další ukázka, už přesně okopírovaná.


V úplném závěru sbírky je báseň, stylizovaná do ukolébavky, kterou zpívá žena svému muži. Žena mu zde vypráví příběh jeho vlastního života. Objevuje se zde motiv zrady (společenská tematika, tematizovaná později v románu Žert) , smrt matky, stáří a také mu vypráví o ženě, s níž jí byl nevěrný:

A cizí ženu nech si zdát.
Bláznivě začals ji mít rád.
Nech si zdát pokoj v hotelu,
v něm lože, svoji nevěru,
pak perón, rozmazaná ústa,
oči, jež vlaku nevěří
a život, co ti po ní zůstal
jak dlouhá chodba bez dveří.[3]

Není to však vášnivá obžaloba jako v předchozí básni. Zde je nevěra viděna s delším časovým odstupem, žena muži již dávno odpustila. Její láska k němu překonala všechny nástrahy života a nevěra se zdá být jeho přirozenou součástí.

Milan Kundera později přešel od lyrické poezie k próze, „zbavil všechny své romány všech příznaků tradičního českého lyrismu a formuloval rozchod s poezií i intelektuálně ve formě kritiky „nezralosti“ české literatury" [4] . V souboru povídek Směšné lásky již nenalézáme lyrické reflexe. Spíše naopak. Charakterizuje jej ironický odstup vypravěče, jenž nám zprostředkovává příběhy o lásce. Jsou to však příběhy anekdotické, směšné, v nichž je ideál „čisté“ lásky spíše nabouráván a zpochybňován. Posunuje se celkové vidění a perspektiva autorského subjektu.
holly 13.10.2008 20:54  2804
CorwexDik moc. Ja jsem si uvedomil, ze jsem v cestine cetl jen Kastrujici stin svateho Garty. Jsou to kratke eseje, ktere se daj precist za chvilicku a tak nebyl nejak cas na sledovani cestiny. Musim se do toho mrknout jeste jednou. A propos, po peti letech v USA pokazde, kdyz neco pisu v cestine, tak musim peclive vymazavat ze zacatku vet osobni zajmena, to je dedictvi anglictiny. Bych byl nerad, aby si o me pak nekdo prozpevoval "Kazdou vetu zacal sluvkem Ja..." :-)
corwex 13.10.2008 20:33  2803
Článek R. Novotného z Lidovek, ten si sám bud muset zopáknout, níže úryvek z jiného článku Zlaty Kufnerové (bohužel není online, kopíruji text chválihodně přepsaný někým jiným).

čeština Milana Kundery je v tvorbě jeho tzv. francouzského období do různé míry narušena na všech jazykových rovinách. Autorovy literární texty, vydané česky po jeho odchodu do Francie, jsou svým způsobem jedinečným svědectvím toho, že cit pro mateřštinu postupně ztrácí dokonce i významný literát, jestliže v jejím prostředí trvale nežije.
Vezmeme-li však v úvahu Kunderův esej Překlad jedné věty, v němž autor na větě z Kafkova románu Zámek ilustruje své pojetí uměleckého překladu jakožto "umění věrnosti", lze připustit, že mnohé z jazykových prostředků, jimž jsme zde věnovali pozornost, mohou být záměrné, že jsou výrazem jeho chápání "věrnosti" překladu.
Tzv, věrnost překladu je zde v Kudnerově interpretaci velmi blízká nejen lexikální doslovnosti, ale i kopírování mluvnických prostředků bez ohledu na to, zda mají v cílovém jazyce stejnou stylistickou platnost jako v originálním textu. Toto pojetí je v rozporu s teorií funkční ekvivalence, kterou zastává současná translatologie."
holly 13.10.2008 20:26  2802
CorwexClanky uvitam. Z toho, co sam prelozil do cestiny, jsem cetl akorat ty eseje a ty mi pripadly v pohode, niceho zreziveleho jsem si nevsiml.:-)
foxka Foxka Everybody hurts...sometimes. 13.10.2008 19:35  2801
NellAle to není Milan Kundera - to je Ludvík (sbírka Monology)
corwex 13.10.2008 19:34  2800
Holly [2796]: Tak ona to francouzská média pilně přebírají, plus jsou někteří ochotni přísahat, že příslušný úřad je metodologicky a personálně pochyná instituce, snažící se o vlastní zviditelnění (ovšem ano, to se s tím mohli vytasit ještě před udělením Nobelovky...což je vlastně téma, o kterém v tomto klubu záhadně nepadlo ani slovo!)
A ještě k těm překladům: Jeho translatologická teorie je dost osobitá a jeho čeština dlouhým pobytem v zahraničí (nebo pravděpodobně jím) notně zrezivělá, k čemuž bych se mohl pokusit vyhrabat nějaké poměrně přesvědčivé články.
tilka tilka dálky, ty bývaly blíž 13.10.2008 18:31  2799
Z hlediska umění je mi vcelku jedno, jestli autor fetuje, je promiskuitní, byl za totality udavač, či se v parku producíruje nahý před holčičkami.
skip Skip To je prostě - Skipův svět 13.10.2008 18:21  2798
Mě na tom celém a mnoha dalších případech štve, že se ta záležitost nevyšetří pořádně, do detailu, a pustí se to ven. Kdyby se vše nejdřív pořádně prověřilo, tak neřeknu ani slovo proti. Takhle mě to dost štve.
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 13.10.2008 17:42  2797
Když já holt ten domácí záprdek sem a cítím to tak.
Umím si představit, že kdybych odešla do zahraničí, nebude moje rodná země zajímat moje děti, které by se narodily a vyrostly až v zemi nové. Neumím si představit, že by přestala zajímat mě.
holly 13.10.2008 17:42  2796
AnkaJo, tak je to tak, na novinky.cz je celej ten telefonat a tam Kundera jasne naznacuje, ze v tom vidi zakernou akci k ocerneni jeho jmena pred tim veletrhem. Tak to musim rict, ze je asi paranoidni blbost. Nicmene, je pravda, ze mu novinari nedali zadnej prostor k vysvetleni a rovnou rekli, ze to udelal, to mi pripadne taky divny.
holly 13.10.2008 17:33  2795
AnkaPokud je mi znamo, tak nedava rozhovory nikomu, jenom naprosto vyjimecne. Pokud zijes tricet roku v jine zemi, tak te ta rodna prestane moc zajimat, takovejch lidi jsem mezi emigrantama potkal hromadu. Zkratka nemas ani nejmensi nutkani v pripade rodne zeme delat nejakou vyjimku. A nevidim duvod, proc by fakt, ze ses svetovej spisovatel(ka), mel na tomhle postoji neco menit, proc bys mela bejt nekdo a priori odlisny. Spisovatele jsou porad jenom lidi. Me ta nevrazivost vuci MK a obvinovani z prehlizeni rodne zeme pripadnou jako klasicke projevy provincialnosti, ktera ovsem neni typicky ceska, to se da vysledovat u vetsiny malejch narodu.
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 13.10.2008 17:12  2794
HollyMám to z idnes. Není to přímá řeč, ale z textu plyne, že to takto řekl. Uznávám, že idnes je také bulvár, ale pořád má u mě jakous takous důvěru v citace toho, co kdo řekl a neřekl. Nějak mám pocit, že tohle by si snad nedovolili vymyslet si.

Ano, měla bych pochopení pro jeho obavu o správný překlad do rodného jazyka, ale myslím, že existuje mnoho poloh mezi tím být mediální držka jako Viewegh (snad to píšu dobře) a tím, když někdo odmítá veřejný kontakt s rodnou zemí, kde ho čtenáři nijak nezatratili, ba právě naopak. Není nutné fotit se nahý a dávat rozhovory i do časopisu "Lušťovka na každý den".

[ 165 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt