máme skoro dopečeno, rohlíky nehodnotím, ty nejím, ale tmavé a světlé pseudopracny se podařily, mandlová srdíčka na slepovaní taky, ale linecké je divné. děláme ho každý rok, mám ho ve voku, ale už to těsto bylo zcela jiné, jako na kynuté knedlíky, babi to nějak nezaráželo. no je jiné... no nic, rozválela jsem a vykrojila, ale i po upečení je to naprosto jiný tovar, není snad špatné, uvidíme, večer lepím, ale je dvojnásobně (trojnásobně?) vysoké, navíc žádné kraje, protože je to vyfouknuté jako sněhové pusinky (ty neděláme, nejím). těsto dělala babi, jako každý rok, a já jsem ráda, že se s tím nemusím patlat, ale jak bych vám to přiblížila... jako kdybyste každý rok jezdili na koukanou na bitvu u slavkova a letos vám tam začali pobíhat vojáci v mundůrech z první světové... |