Pesčanoje na ostrově Olchon (Bajkal)
V roce 1913 vzniknul projekt výstavby tábora nucených prací právě na tomto místě, ale kvůli vypuknutí 1. světové války a pozdějších revolučních událostech zůstaly tehdejší plány pouze na papíře.
Až v polovině 30. let zde byl vybudován gulag, který fungoval do poloviny let 50. Zařízení to bylo nevelké, odsouzenci žili pouze ve čtyřech barácích. Jejich úkolem zde bylo lovit a zpracovávat ryby, přičemž byli nuceni brodit se ledovými vodami Bajkalu. Tábor nebyl zvlášť přísně střežen, neboť v létě nebylo z ostrova možno uprchnout, v zimě neměl vězeň bez patřičného vybavení šanci přežít v ledových sibiřských pustinách. Na místě jsou dodnes patrné pozůstatky baráků, dřevěných cest a mola.
V Pesčaném a v jeho blízkosti žili též lidé deportovaní v období stalinismu z Litvy, západní Ukrajiny, Běloruska, Polska atp., dohromady 27 národností. Přeživší se mohli navrátit domů až po amestii r. 1956.
Obyvatelé ostrova zde vztyčili 16. dubna 2012 na památku těchto smutných událostí dřevěný kříž. Ten je omotaný zbytky ostnatého drátu, které byly v Pesčanoje nalezeny. Na kříži je umístěn nápis: "Toto místo bylo svědkem utrpení obětí represí poloviny 20. století." |
Registrace nového uživatele 
