selit [34185]: máloco je odtrženější od reality, než filosofie. Je to krásná záležitost, ale je to něco jako fyzika - uvažujeme dokonalé prostředí bez jakýchkoli vlivů, které by nám to prostředí pro naše účely narušovaly. Mimochodem, samozřejmě, že bych souhlasil s otrokem. Svoji svobodu si chci užít. Takže si sestavím žebříček priorit, kde "přežít" je nad "získat svobodu". Přežít KVŮLI získání svobody. A hlavně - filosofie ráda staví věci černobíle. Pán nebo otrok. Absolutní svoboda nebo absolutní otroctví. Představa, že někdo nemá problém být v něčem nesvobodný a v něčem jiném svobodný, do toho nezapadá.
Pán mu oponuje. Jaký život? Proč žít, když bych nemohl být svobodný?
A kde pán vzal, že otrok nechce být svobodný? Nic takového otrok neřekl, pouze že NEJDŘÍV vyřeší přežití a POTOM svobodu. Obráceně to totiž nejde. Můžu zemřít jako svobodný, OK. Děkuji, nechci, pane Hegele.
Hegel je jen jeden užvaněný strejda (no offence, pouze zjednodušeno). Přijde jiný užvaněný strejda s jiným názorem a nastolí jiný filosofický směr a jinou definici svobody.
Filosofická svoboda je pro mě hovadismus. Nonsenc. Nesmysl. Nezajímá mě. Každý filosof si ji může pojmout a pojmenovat jinak. Jediné, co pro mě má smysl, je MOJE svoboda, tj. pojetí podle Scalexe. Která je úplně jiná, než svoboda podle Selita, ale není o nic horší a nesvobodnější, i když si to Selit mylně myslí. 8^)
Například součástí MÉ definice osobní svobody rozhodně není nic, co by se týkalo roušek. Tj. nasazení roušky v době pandemie respiračního viru pro mě není útokem na moji svobodu, ale smysluplným úkonem. Jako si na bolest vezmu analgetikum, na odřeninu náplast a na zvrtlý kotník octanový zábal, vezmu si na hubu roušku, která navíc jako bonus ochrání moje okolí (součástí mé svobody je i zdraví mé rodiny a mých blízkých). Dokonce je to vlastně obráceně - primárně to ochrání okolí, sekundárně mě. Což je pro mě důležité. V rámci své svobody nechci být neúmyslným vrahem.
"obetuješ nemalou část své osobní svobody, abys ziskal o kousek větší bezpečnost"
Ale to je tvůj pohled. Já nic neobětuju. Nasadit si roušku pro mě není žádná oběť, stejně jako nasadit si ponožku (proti chladu) nebo čepici (proti dešti). Budu snad víc svobodný, když vylezu na ulici nahý?
Neuznávám stoprocentní svobodu. Pravidla vnímám jako důležitá. Doprava může smysluplně fungovat jen tehdy, když existují pravidla a když je lidi dodržují. Nedodržení dopravních pravidel se často vymstí (bohužel často nevinným - což je velmi podobné i covidu, tam taky skončila pod drnem řada lidí nakažených "svobodnými" z jejich okolí). Hygienická pravidla a jejich dodržování v potravinářství chrání moje zdraví. Ne, děkuji, nechci být v tomto směru svobodný a denně riskovat salmonelu a podobné radovánky.
Svoboda je filosofický pojem, který sám o sobě neznamená nic. Je to prd ve větru. Smysl dává až v kontextu reálného života. Mým cílem je prožít šťastný, spokojený a relativně dlouhý život. V tomto rámci určitou svobodu potřebuju a určitou ne. Různá drobná omezení mě potkávají na každém kroku. Kdybych s nimi měl neustále bojovat, tak PAK bych nebyl svobodný. Přijmout ta omezení, přijmout ta pravidla, mě činí mnohem svobodnějším (a opět - ze tvého pohledu to může vypadat jako přijetí otroctví, ale mně je úplně u prdele, jak to vypadá z pohledu kohokoli jiného, protože pro mě je podstatný můj svobodný pohled).
(A taky nosit 10 hodin roušku není otroctví v přeneseném smyslu slova, to je otroctví skutečné)
A jsme opět u toho: vytrženo z kontextu a omezeno na nějakou filosofickou situaci to tak vypadá. V reálném životě:
- jsem zámecký průvodce
- co hodinu stojím tváří v tvář 20-30 lidem a mluvím a mluvím
- je to moje hobby, ukrutně mě to baví, není to klasické provázení, scénář jsem si psal sám a je to spíš takový historický stand-up (mám na zámku velkou svobodu)
- máme pandemii respiračního viru
- šíření se dá omezit nošením roušky
- můžu se na roušku vyprdnout a zůstat doma (svobodný, ale bez oblíbené činnosti)
- můžu se na roušku vyprdnout a jít provázet (budu svobodný, než mě la chatelaine vyhodí z práce, což je její pravomoc... můj zámek to není, její ano)
- můžu provázet v roušce, která mi nevadí, která mě neomezuje a která mi umožňuje i během pandemie dělat to, co mě baví (to je pro mě skutečná svoboda)
(mezi námi, provázení v roušce, jakkoli to bylo esteticky hnusné, bylo úplně super - mikroklima pod rouškou působilo blahodárně na moje hlasivky, které na rozdíl od normálního stavu takřka nevysychaly, takže nebylo potřeba neustále pít a přitom se mi pod rouškou mluvilo velmi dobře)
Ty si prostě ani nedovedes představit člověka, jako jsem já, který bude raději akceptovat 5%riziko smrti, aby nemusel nosit roušku.
Dovedu si to samozřejmě představit velice dobře. Nechtěj vědět, jaké mám pro takové lidi pojmenování (tak ostré, jako pro Zwyrtek ne, ale...). |
Registrace nového uživatele 
