DesdichadoTen výrok je v prvé řadě neuvěřitelně hloupý.
Nikoli. Pouze mu nechceš rozumět. Vezmi to úplně jednoduše: člověk je trávicí trubice s nějakou nadstavbou. Trávicí trubice má vstup a výstup. Aby zůstala naživu, musí ponejprv pořešit problematiku vstupu. Obstarávání tohoto procesu zpočátku zabere veškerou dostupnou kapacitu, o výstup se nikdo - zcela přirozeně - nestará. Jak se situace s vývojem zlepšuje (zajištění vstupní strany trubice již nealokuje veškerou dostupnou kapacitu), dojde i na možnost vést širší úvahy a postupně se tak začne řešit i ten výstup. Od určité fáze vývoje jsou pak zřejmé individuální i společenské benefity komplexnějších přístupů, které jsou v harmonii s řádem věcí. A tyto se pak stávají standardem, něčím normálním, běžnou věcí, společenskou či technickou normou.
( V Severní Korei by asi rádi řešili problematiku vyspělé kanalizační sítě a čistírenství odpadních vod. Nemají to na pořadu dne, neb pod vedením vůdce se snaží žít z podstaty, jejímž projevem je hlad a trávicí soustava pak neprodukuje žádný substrát, nemá z čeho..
Taktéž tamní ulice jsou krásné široké bulváry zcela bez automobilových exhalací, které tak není nutné řešit. Proč tomu tak je, víme.)
Jo. Ale když si otevřeš (postavíš) hospodu, tak nemůžeš záchody stavět "až si na ně vyděláš".
Viz výše pasáž o tom, jak se s vývojem a bohatnutím společnosti (tedy stavem, kdy již nemusíš alokovat veškeré zdroje na pouhé přežití a tyto můžeš pouštět do dalších sfér) stává chování a věci standardem, normálem, normou. Stejný příběh jako o toaletě, kanalizaci a čistírně z oblasti ekologie bychomm mohli vyprávět o elektřině a jističi. V našich končinách tento tichý hrdina je již něčím běžným, samozřejmým a široce akceptovaným. Zkušenost s žehličkou, kde ilozace vodičů v přívodní šnůře v místě vstupu do žehličky vlivem provozního opotřebení ztratí svoji funkci a vznikne zkrat, má prakticky každý. Tehdy zabere jistič a zabrání tak třeba rozsáhlému požáru a totální devastaci majetku uživatele. Hospodu s jističem a toaletou si můžeš pořídít, až si na ni vyděláš (resp. bohatství generované společností dnes umožňuje si vypůjčit prostředky od těch, co mají vyděláno a budeš jim to pak v čase navracet, třeba z provozu té hospody)
Jinak díky za příklad s Union Carbide a jejich bhopálskou chemičkou. Ukazuje to, že parazitovat formou obcházení ověřených standardů není zdravá cesta. Jinak je to jedna z několika nehod typu Černobyl, Exxon Valdez apod. Tyto nehody jsou statisticky vyjímečné. Ve světě fungují tisíce chemiček bez velkých nehod. A je dobře, že je publikována geneze těch nehod, má to edukativní potenciál. Chybami se člověk učí. |