Tak to nevím, musel by někdo naštudovat primární zdroje, ale že byla cihelna obecní, nebo v ní obec měla nějakou účast, to v té době nebylo neobvyklé (čili, byla by to leda tak malá domů, domů). To za prvé. Za druhou, vidět, že nejste stavaři, zděné štíty samozřejmě mají vliv na šíření ohně - a o to tu šlo především. Nezapomínejte, že krov byl (a je) spalný a krytina tehdy byla spalná taky, na obytných domech tehdy ze 100%. Buď došky, nebo šindele. Ve městě se dají předpokládat spíš šindele. Čili, když začalo hořet a nebyl tam zděný štít, šířilo se to po střechách rychle. Když tam byl nemohlo se to šířit napřímo, ale maximálně jiskrama (problém byl větr), ale než chytla vedlejší střecha, dala se třeba shodit dolů a na barák přesvedle se to už nedostalo. Zděný štít nehoří a na půdě bývala nehořlavá úprava - dlažba, ale většinou spíš udusaná hlína (mazanice). Domy byly tou dobou už zčásti kamenné, ev. hrázděné, obvykle omítnuté a omítka od jiskry nechytne. Rozdávat cihly nepochybně vyšlo levněji než stavět odznova půlku města i s Rathausem. |