V mém příspěvku šlo o to, že pokud v nějaké diskuzi dojde k nějakému sporu o něco, většinou je to tak, že jedna strana pravdu má, a druhá nikoliv. A mě prostě udivuje, že tady v klubech desdichado vždycky neomylně skončí na té špatné straně, která pravdu nemá nikdy. Příklad: povede se spor o to, jestli 2+2 = 4 nebo 5. Víme, že správný výsledek je 4. To bude tvrdit a obhajovat 666 a diavia. Nicméně s jistotou v podstatě stoprocentní desdichado skončí zase na té chybné straně a bude neochvějně tvrdit, že výsledek je 5. Bude se za to bít jako lev, psát dlouhé litanie mnoha zbytečných slov, snášet hromadu argumentačních faulů a oponentům nadávat do blbců a idiotů jako vždycky.
Člověk by čekal, že nějaký obecný diskutér něčemu rozumí, tudíž ve sporech v tom bude mít pravdu, něčemu nerozumí a bude tvrdit omyl, tudíž si to nechá od ostatních vysvětlit a uzná svou chybu. To by měl být obecný postup u normálních lidí. U desdichada to ale tak není. Zdá se, že nerozumí ničemu, tudíž bohužel vždy skončí na té špatné a chybné straně a tvrdí a obhajuje nesmysly, hlouposti a bludy a navíc si nic nenechá vysvětlit a nic si ani sám nenastuduje, když je mimo mísu. Mně tohle přijde vskutku pozoruhodné a až statisticky nepravděpodobné až nemožné, být takhle mimo úplně v jakémkoliv libovolném tématu a sporu. |