"nechoď spát a večer líp usneš"... no, párkrát jsem to zkusil, odpolední chození jak mrtvola, protože "spát!" samozřejmostí. Do večera jsem se ovšem probral a zase udeřila devátá desátá a já byl čilej jak fretka.
Přesně tak, přesně takhle to mám taky. Tělu je třeba vyhovět a nechat ho spát když si řekne, jinak to časem špatně dopadne. A mně si holt říká ráno, dopoledne, ve dne, odpoledne. Ale nikdy večer. A takhle to mám už od dětství a nepředpokládám, že by se to do smrti nějak změnilo. Bránit odpoledne tělu spát, protože "večer líp usneš" u vyhraněné sovy není dobrý nápad.
|