ApoLenka [20918]: Vždyť říkám, dokud na to nepřišli, tak je neuměl. Pak se zaměřili na to, aby ho donutili se je naučit, to je jasné. Ale trvalo jim rok, dva (nepamatuju), než to zjistil. První dva roky se zrovna složité koncerty nehrají a na to, co hrál, mu stačilo odposlouchat to od učitele, který mu to přehrál, a byl schopen to zahrát. Rodiče i já máme pro změnu absolutní hluch, dá-li se to tak říct, takže pro nás na ten klavír mohl doma cvičit naprosto jak a co chtěl. V té době se museli cvičit hlavně etudy, které nesnášel, takže si hrál, co chtěl on - písničky (nebo si vymýšlel svoje). Etudy s ním párkrát za týden chodila cvičit babička, která jako holka na klavír hrála. Ale ta to s ním necvičila tak, že by mu ukazovala do not, kterou notu zahrál špatně, ale furt dokola mu předehrávala, jak to má být správně. Nebyl pro něj problém si to zapamatovat. Netvrdím, že nepoznal jedinou notu. To i do mě na základce nahustili, kde na lince se nachází taková ta základní stupnice. Ale orientovat se v tom při hraní neuměl, obecně mu strašně dlouho dělalo problémy čtení, soustředění se a tak (klasické ADHD). |