Jsem prostřední a ti to mají přeci nejtěžší :-) Starší brácha byl starší brácha a tomu mladšímu se hodně ustupovalo, což uznává i moje matka. Bohužel se mu ustupuje ještě ve třiceti, ale to už je o něčem jiném.
selit: Máme podobné věkové rozložení dětí. Jsou od sebe o dva roky, staršímu bude v květnu sedm. Neřekla bych, že by mě starší bavil víc, i když podobně jako ty - taky mě baví s ním sčítat, odčítat, číst už takové ty věci pro starší, už je s ním rozumná domluva vcelku. Naopak mě ale kolikrát naopak štve, jak už je takovej znuděnej, mladší holka si vystačí víc sama, je taková bezprostřednější zatím.
Ale mladší mi přijde taky míň průbojná, hrozně se po všech opičí, jak je v kolektivu, neudělá nic ze svého popudu, dělá jen to, co zrovna oblíbená kamarádka. Doma zase to, co brácha. Dost mě to rozčiluje a nevím moc co s tím.
Každopádně asi je dobré brát dítě, jaké je. (Což je tedy kolikrát hodně těžké.) Najít si s ním něco společného. Baví třeba mladšího něco jiného než bráchu? Něco, čemu byste se spolu mohli věnovat spolu? |
Registrace nového uživatele 
