Já kdybych ten prst tenkrát někomu hned ukázala, tak mě taky asi vezli na šití. Jenže jsem měla hroznej strach. Tak jsem na to pustila ledovou vodu (o tu opravdu ledovou na chalupě opravdu není nouze), aby se z toho ta krev vypláchla. Když to přesto pořád teklo a prst ještě dostával zabrat od toho ledu, tak jsem dostala ještě větší strach. Obalila jsem to hadrem, držela zmáčknutý a čekala, jestli vykrvácím. Až asi za půl dne jsem se šla přiznat babičce. Ano, na chalupě bylo normální, že nás půl dne nikdo neviděl, max. zavolal a my se odněkud z lesa ozvali, že jako ještě žijeme. |