Zdravím, zahradničím sice jen pár let, ale moc mě baví pěstování zeleniny. Pokusím se poradit, co jsem načerpala.
Sadbu můžeš předpěstovat, nebo koupit v zahradnictví, případně na farmářských trzích touto dobou, cca od konce dubna. Papriky a rajčata se sází ven az po zmrlzlých, někdy v půli května, někdy až koncem, dle lokality (u nás cca 500mnm to bývá tak mezi půlkou a koncem května).
Jinak kozí rohy pěstujeme moc rádi, je to vděčná odrůda. Dále mohu doporučit Korál jako pálivou chiili papričku, pálí víc než kozí či beraní rohy. Z plodovych paprik mám vyzkoušené pěstování odrůd Amy (zelená na plnění) a Lydia (kapie). Obojí jsem zatim úspěšně pěstovala bez foliovniku. Letos možná dám foliový tunel. Tu kapii je možné sklízet zelenou (tzv. Technická zralost) nebo nechat na rostline dozrát (botanická zralost červená), ale trvá to. Nicméně ta chuť za to stojí.
Co se předpěstování doma týká, papriky zkouším letos prvně. Loni jsem vypěstovala dvě odrůdy cherry rajčat.
Nejkvalitnější sadbu lze vypěstovat ve vytápěném skleníku,ale ten nemám. Tak to dělám doma, máme velký prosklený prostor v patře na jižní stranu. Úspěch silných sazenic prý spočívá ve správné kombinaci dostatku světla a správné teploty. Vhodné je jižně situované okno, ale někdo úspěšně pěstuje i na východním i jiném okně. Kdyz je světla málo, sazenice se tzv. Vytahují, jsou slabe a dlouhé, jak hledají světlo. Našla jsem fajn tip, jak to případně zlepšit - kolem truhliku dat alobal, aby světlo odrážel i zezadu a sazenice se netocily k oknu.
Papriky jsou nejnáročnější na teplotu, spolu s lilky. Pro klíčení vyžadují vysokou teplotu, 25 až 30 stupňů. Čím vyšší teplota, tím rychleji vyklíčí, při nižších teplotách to může trvat až 3 týdny. Obecně prý déle klíči chilli papričky než plodové papriky.
Rajčata tak náročná na teplo nejsou, stačí jim cca 22 stupňů ke klíčení. Také rostou rychleji než lilky i papriky.
V různých knihách a na internetu se dočteš mnoho různorodých rad, kdy co vysit. Ale vše záleží na poloze. Musí se to zkoušet a každý rok je co se počasí týká jiný,takže ani vyzkoušené nemusí platit některý rok...
Já jsem si to dle různých zdrojů a zkušeností pěstitelů seřadila takto:
1/ lilky - v mé poloze cca v první půli února, kdo má skleník seje už i v lednu
2/ papriky - únor, sklenikari leden ( sází to pak i dřív do skleníku než my ven)
3/ rajčata - nejdřív větší odrůdy, cherry staci o týden az dva déle - březen je dostačující
Ad rajčata, existují tyckove a kerikove odrůdy. Já mám raději tyčkové, musí se vyvazovat a pěstuje se jen na 1 výhon. Dorostou až 2 metry, dle sezóny se pal zastipnou, aby dozraly nasazené plody. Kerickove imho snáz podléhají plísni, protože jsou nižší a hustší. Ale letos to na jedné odrůdě zkusím.
Odrůdy v oblibě: Start - držák, chutné rajče sstřední s dobrými výnosy, rané polní
Býčí srdce (případně Beefmaster a podobná masitá rajčata) - velmi dobrá duznina, méně šťávy, velké plody, výborné na letni saláty, pěstujeme u jižní zdi s úspěchem
Cherry - např Cherola - dlouhé vijany dozravajicich cherry rajcatek, sladké
Radana - cherry hruskove rajce, sladké, velmi plodné
Chystam se letos pěstovat
San Marzano - je to sice sklenikova odrůda, ale zkusím to, je to odrůda vhodná na zavarovani, tuto odrudu používají italové do konzervovanych rajcat
Černé z Krymu - uvidime jaké bude, láká mě tmavá barva, rada hledám netradiční odrudy
Marmande - kerikova odrůda, ostatní jsou tyckove, má krásnou duzninu, tak uvidime
Ještě existují balkonove odrudy, rostou poměrně hustě a spíše se hodí do zavesnych truhliku, neboť visí dolů, mají hodně drobných plodů
Letos seji :
Tumbling Tom Yellow a Balkonzauber
Co se vysevu týká, nevím, jestli není na papriky již pozdě. Spíš bych doporučila nákup sazenic. Ale rajcata se ještě mohou vysit. Letos to zkouším do agroperlitu, protoze substrat se nekdy velmi snadno premokri a citlivé sazenicky mohou uhnit od kořenů nebo muze půda začít plesnivet. Jinak kupuji vysevni substrat pokud možno ne od no name suprmarket značky, ale třeba hostice apod... Je prostý zárodku bakterií a hub, hlína že zahrady je absolutně nevhodná, nekdo si míchá vlastni třeba z kompostu. Substrat pro vysev nemusí byt bohatý na živiny, protoze prvních pár dnů az tydnu rostlinka žije že zásob v seminku.
Agroperlit naplním do průhledné misky od zeleniny, musí mít dole odtokove dírky. Je možné použít téměř cokoliv, plastové kvetinacky od sazenic, misky od margarinu, ale je nutné udělat díry.
Tuto misku vlozim do mísy s vodou, tím agroperlit necham nasyti vodou. Vyndam, upechuju a vysevam semena. Předtím je ještě půl dne az den macim, aby rychleji vzklicila. Macim je v slabém roztoku lignohumatu, ale muze byt jen vlaha voda. Pak semínka necham trochu oschnout kvůli manipulaci, ale nesmí zaschnout. Vyseju, zasypu perlitem,na to polozim savy papír, třeba ubrousek a přes ten zaleju. Vzdy používat vlahou vodu. Misku umistim s podtackem na teplé místo. Ke kliceni není třeba světlo, ale az vzejdou rostlinky, je nutné jim dopřát co nejvíce denního světla. Na zahr. diskusích jsem dokonce viděla, že v Usa je běžné, že sazenicim svítí (nejlépe zarivkou), ale to jen, kdyz není vhodné místo se světlem a nebo v zimě kdyz je krátký den.
Ke kliceni jim muzes dopřát i vyšší teplotu, az vzejdou 22-25 by mělo stačit. Pokud máš chladno, jako ja, je třeba sazenickam nějak pritapet. Existují hrejici podložky, ale je to dost drahé. Vyrobila jsem si tedy takový box, do kterého vlozim miniparnik a pod tím topim sazenicim obyčejnou lampickou s 40w zarovkou. Teplo zespoda je nejlepší, radiator je asi fajn.
Důležitá je tedy teplota a vlhkost je třeba udrzovat, nesmí nam perlit vyschnout.nicmene drzi vodu dobře a dýchá, zatim se mí to zda fajn. Muzes použít ruzne miniparniky, pomuzou s udržením vlhkosti. Já například lilky a papriky klíčim v jogurtovaci, udrží teplotu a pod poklopem i vlhkost.
Po vzejiti se rostlinky presazuji tzv pikyruji do kvetinacku, sadbovacu nebo raselinovych sadbovacu. Ty mají výhodu, že se pak rovnou vysadí i se sadbovacem a nemusí se rostlina vytahovat z kvetniku. Případně na kliceni ještě existují tzv. Jiffy - raselinove tablety, ktere nabobtnaji a semínko v nich prý dobře klíči.
Jinak častá vec pri malinkých rostlinkach je tzv. Padání klicicich rostlin, najednou zvadnou a umrou. Je to myslim kvůli nejake hoube, je proto třeba nemít substrat premokreny, ale také nesmí vyschnout. Zahradníci proti tomu prolevaji substrat pred vysevem Previcurem, nebo se jim i zaleva. Ten nemam a agrochemii obecně tolik neholduji, tak používám růžový roztok hypermanganu. Ten působí také jako dezinfekce a rostlinky to snáší v pohodě. Je to psáno i v knihách. Případně úplně bio je hermankovy čaj. V tom se mohou i macet semínka.
Pikyrovani je pro rostlinky dobre, mohou se zastrihavat kořínky, cca o třetinu, což podpoří tvorbu mohutnějšího korenoveho systému. Zejména rajcata to posiluje. Vhodné je sazenicky sázet po rozvinutí prvních pravých listu, ty úplně první jsou delozni. A sázet třeba do jogurtovych kelímku a hluboko, az po ty lístky, protoze i stonek pak zakoreni a rostlinka je stabilnější a mohutneji roste.
Co se sázení týká, to mužů popsat az jindy. Kdybys mela nejake dotazy, zkusím zodpovědět, dost jsem toho již o pestovani přečetla a i vypestovala. Rajcata jsme meli ještě o vánocích, papriky a rajcata jsme zavarily do leča, ktere je teď jako cerstve, dokonce jsem loni vypestovala i 15 menších lilku. Mužů najít nejake fotky, jak to u nás rostlo posledních pár let.
Tak ať se dari a doufam, že mé povídání bude někomu užitečné. Není nad doma vypestovanou zeleninu.
Ps omlouvam se za tu diakritiku, na telefonu je to nekdy moc pracne.
|
Registrace nového uživatele 
