Krom případného nesplácení ze strany těžařů/obchodníků s ropou jsou banky navázány na ceny ropy rovnou několika způsoby:
1)Zajištěním těžařů.Jedná se defacto o pojištění,třeba na úroveň $90/barel.Bude-li pak stát ropa třeba $80,banka těžaři $10 doplácí.Detaily takových obchodů,včetně maximálního zajíštění mohou být různé,že na nich momentálně banky pekelně tratí,je jisté.
2)Finačními deriváty navázanými na cenu ropy.Tak,jako existovaly cenné papíry navázané na hypotéky,tak existují ropné futures atp.S tím vším finanční instituce obchodují a pád ceny na polovinu je nemůže nepoškodit.
3)Produkční státy,jako Rusko nebo S.Arábie nashromáždily v časech hojnosti nesmírné bohatství,jehož většinu budou držet ve formě dluhopisů,zejména vlády USA.V hubených časech budou tyto dluhopisy prodávat,aby vykryly výpadky příjmů.Je to věc zákona cena=f(poptávka/nabídka),s rostoucí nabídkou bude cena dluhopisů klesat.Tím ovšem bude klesat majetek finančních institucí v dluhopisech uložený.Navíc dluhopisy jsou používány jako kolaterál (zástava),při poklesu její hodnoty nastává opravdový průšvih.
4)Budou-li si kupci moci koupit dluhopis pod cenou z přebytků prodávaných Saúdy,vláda USA (vlády obecně všechny a kdokoliv kdo si bude chtít půjčit) bude mít problém prodat nové dluhopisy.Aby je prodala,bude si muset vybrat ze dvou možností:
4a)Nabídnout vyšší úrok.
4b)Nakoupit dluhopisy za natištěné peníze.
Obě tyto varianty ovšem mají pekelné nevýhody:Úrok placený ze státních dluhopisů určuje obecně úrokové míry v celé ekonomice,stoupne-li,úroky veškerých půjček okamžitě zdraží.(A to včetně vaší hypotéky po konci fixace)To okamžitě zadusí ekonomický růst.Nevýhoda druhého je tak zjevná,že ji nebudu komentovat. |