Jak ušetřit 1 638 Kč ročně použitím středoškolské fyzikyPokud se denně koupete ve vaně,mohly by vás zajímat následující výpočty:
Uvažuji,že normální vana je:
1,3m dlouhá
0,6m široká
A poté,co se vykoupete,v ní zůstane 25cm horké vody.
Protože teplota vody,ve které většina lidí zahajuje koupel,bývá 40st.Celsia,je rozumné uvažovat,že když vanu opouštíte,může mít voda tak 35stupňů.Pro další výpočet uvažuji,že rozdíl mezi teplotou vody,když z ní vylezete,a vzduchu v bytě,je 12 stupňů.
Objem vody je 1,3x0,6x0,25=0,195m3,což je 195 litrů=195 kilo vody.
Jedno kilo vody při ochlazení o jeden stupeň vydá 4200 Joule tepla.
Celkové množství tepla,které se uvolní,pokud vodu ve vaně necháte vychladnout do rána,je tedy:
195x12x4200=9 828 000 J=9,828 MJ (MegaJoule).
MegaJoule(MJ) je ovšem pro většinu lidí neuchopitelná jednotka.Proto si ji převedeme na kilowatthodiny(kWh) . Koná-li jeden kilowatt práci po jednu hodinu,koná ji 60 minut,z nichž má každá 60 sekund.Jedna kilowatt hodina tudíž se rovná 1000x60x60=3 600 000 J,což je tedy 3,6MJ.
Čili,pokud necháte vodu ve vaně vychladnout,ušetříte 9,828/3,6=2,73 kWh.Pokud byste hodlali toto teplo vyrobit pomocí elektrického přímotopu,s odhadovanou cenou 5Kč/kWh,stálo by vás to 2,73x5=13,65 Kč.
Uvážíte-li,že topná sezóna trvá třeba 120 dní,ušetřili byste 120*11,4=1 638 Kč.
I kdyby vás topení plynem nebo teplo z teplárny stálo polovinu,stále je to velmi pěkná úspora vzhledem k tomu,že její získání vás nestálo nic.Tohle není žádná teorie,protože dnes má skoro každý na radiátoru termostatickou hlavici,která v případě,že v místnosti uvolňuje teplo něco jiného(v našem případě vana),radiátor přiškrtí.
Trochu nepříjemná by byla jistě vlhkost,což by se ovšem dalo vyřešit,kdyby se někde sehnal veliký kus bublinkového igelitu a vyříznul se z ní profil vany a po koupeli by se položil na hladinu.
Hmmm... |
Registrace nového uživatele 
