551Takhle, CB nepůjčuje lidem, jen stanovuje úrok, za který půjčuje kom.bankám. Takže až po snížení sazeb v komerčních bankách roste množství peněz, protože vznikají při půjčkách ne-bankovním subjektům.
Ty články pak mluví o tom, že horší než ta samotná cenová inflace jsou deformace alokací kapitálu, investic do různých výrob a jejich stupňů atd. Mluví se třeba o té "interest-rate sensitivity" různých odvětví, výrob, ap. Prostě peníze nejsou neutrální, ekonomika nereaguje homogenně a monetární politika je svým způsobem industriální politika. Takže se např. při takhle levných úvěrech začne stavět víc domů "než by bylo zdrávo":) a do takového odvětví se alokuje víc investic, než by tam šlo bez těch deformací. Oni tohle shrnují pod pojem malinvestments, které jsou následně v "bust" fázi likvidovány a kapitál (finanční, "lidský") se musí realokovat, což je recese, následek toho boomu odvětví nebo části ekonomiky.
No, s tím Zimbabwe to myslím nejde klást do analogie. Tam, domnívám se, se neřeší nějaké úrokové míry CB, ale vláda přímo platí výdaje státu penězi, které si zrovna natiskla.
(Ještě další hutný popis toho business cyklu je třeba tady :
http://www.auburn.edu/~garriro/a1abc.htm
http://www.mises.org/journals/scholar/Thornton13.pdf ) |
Registrace nového uživatele 
