Trhání nábojnicTo AL: Materiál nábojnic není kalen, ale žíhán, aby bylo odstraněno vnitřní pnutí vznikající během tažení nábojnice. U puškových nábojnic je polotovar postupně mezi jednotlivými kroky tažení žíhán až 3x (.308W, 8x57JS...).
To OCS: Na obrázku je typický případ požkození nábojnice vzniklého opakovaným přebitím nábojnice v kombinaci s vystřelením přebitého náboje z "unavené", vystřílené, vytahané či jinak opoškozené komory, případně s kombinací větší závěrové vůle. Typicky toto možno vidět běžně u nábojnic 8x57 a K98k skládaček s vypráskanými hlavněmi a řádně neslícovanou závěrovou vůlí.
Toto jsou zásadnější faktory než "schod" před náběhem do vývrtu. Vystřílel jsem na několik tisíc nábojů 8x57JS mnou přebíjených. Často jsem zkracoval i o -0,3 mm až -0,4mm pod nominální délku nábojnice 57mm, např. z důvodu poškozeného ústí nábojnice. Bez ohledu na to, že tyto nábojnice evidentně nemohly dosednout na onu zde tak často zmiňovanou "ostrou hranu", k jejich trhání nedocházelo. Naopak, zcela evidentně se projevovalo vyšší opotřebení nábojnic střílených ze "skládačky" K98k, ve srovnání s takřka intaktním brněnským perským mauserem M98/29. Nábojnice z "kačeny" měly životnost poloviční (cca 5-6 ran) oproti nábojnicím stříleným z "peršana". |