sven, 28725Neznám detaily dané konstrukce, takže nevím, zda je ten vliv tak zásadní, jak Al tvrdí, nicméně v tom, co píše, není nic, co by odporovalo fysikálním zákonům, byť jeho formulace nejsou místy nešťastnější. Pokud v době, kdy střela zrychluje, odeberu část spalin z prostoru za ní, snížím tlak -> sílu -> zrychlení. Nedochází ke zpomalování, ale střela prostě zrychlí méně, než normálně.
Tj. záleží na konstrukci plynového systému - pokud bude mít velký objem v porovnání s objemem laufu a pokud bude třeba ještě otevřený (přímé působení plynů, bez pístu), takže část plynů odpustí mimo zbraň, čímž se tlak sníží ještě víc, dovedu si představit docela významný úbytek úsťové rychlosti
Od oka: Galil má průměr pístu cca 13 mm, dráhu kolem 100 mm. Takže jen před píst se vejde víc plynů, než je objem laufu o délce 40 cm a průměru 5,56. Samozřejmě neznám hmotnost pístu, průřezy toho plynového vedení, průběh hoření apod. ale i tak se mi zdá krajně nepravděpodobné, že by ten systém, stavěný na podstatně výkonnější náboj, sebral pouze 5 %.
Ad myšlenkový experiment s lehkým dynamickým závěrem: pokud by se to dotáhlo do extrému, tak se může stát, že nábojnice vyleze celá ven, zatímco střela bude pořád v hlavni. Ostatně to samé by se stalo po částečném vytažení a prasknutí nábojnice. A na úsťové rychlosti by se to projevit mohlo.
JJ |