Naše rodina z máminé strany pochází ze Slezka, kde byla směs Poláků, Němců a Čechů a smíšené rodiny na běžném pořádku, včetně toho, že se na leckteré vztahovala všeobecná branná povinnost. Můj děda bojoval ve Wehrmachtu jako 16-ti letý vojín v jednotce s několika kluky z vesnice, někteří z nich byli i o 2 roky mladší než on a stal se jakýmsi jejich vůdcem. Účastnil se první části Ostravské operace, pak byli přesunuti pod Berlín, zažili bombardování, u Teplic padli do ruského zajetí a měli být odtransportováni na Sibiř. 9. května využili oslav vítězství a podařilo se jim podhrabat plot, uprchnout a po měsíci pochodu dovedl děda všechny kluky domů ve Slezku. Teď na Vánoce za ním jedu, má rakovinu a podtupuje chemoterapii :-(. Po válce si užil své (těžba uranu - odtud ta rakovina), odnesla to celá jeho rodina, moc rád poslouchám jeho vyprávění a zdají se mi při tom moje problémy malichcerné. Do války rovněž museli narukovat jeho bratranci a jeho otec (můj praděda). Jeden jeho bratranec prošel všemi taženími od Francie přes Balkán a Barbarossu a padl u Leningradu. Další dva bratranci se dostali do zajetí na západní frontě, v Anglii se přihlásili k polské legii a válku skončili jako polští parašutisté. V Anglii se oženili a už tam zůstali. Praděda bojoval na italské frontě, ale jen do té doby, než se jeho velitel podíval do jeho papírů "Ty máš 7 dětí? Co ty děláš na frontě?" a osobně se zasadil, aby byl přeložen, což se také stalo a sloužil potom u říšských drah na vlacích do jižní Francie. O tom, za jakých okolností ve Francii dojednával kontakt WH s francouzskými partyzány by se dal napsat další příspěvek. Pak se dostal do zajetí a dostal se domů asi 1/2 roku po válce.
Z tátové strany, to jsou pro změnu Sudety, vím jen o tátovo strejdovi, který byl v Africe u Afrikakorpsu a než se tam dostal tak po zásahu transportní lodi byl 3 dny v moři a úplně se mu rozmočila kůže. Toho jsem znal, ale umřel dřív, než jsem se o to začal zajímat.
Asi před 3 lety jsem mluvil s manželem babiččiny kamrádky, který sloužil u Kriegsmarine. Je už ale hodně starý a byl to pro mě náročný rozhovor (zatímco babiččina kamarádka, která je starší než on, je v pohodě), nicméně šlo z něj ještě něco dostat. Sloužil na trasách Německo-Norsko na pomocných plavidlech. Má ještě i fotku v námořnické uniformě, snad se mi ji někdy podaří naskenovat. |