Vlada: Já bych neřekl. Rozptyl sovětských resp. ruských kanonu je v podstatě rovnocený, jako u ostatních. Západní munice sice lépe vodivé obroučky, ale ty se zase hůře oddělují, takže se to víceméně vyrovnává. Je sice mírně horší, ale ne zase nějak podstaně. Daleko více v tom hraje úroveň systému řízení palby, ale ne krátké vzdálenosti ani zde není takový problém.
Stará podkaliberní munice u T-72 (ale i T-80) měla úsťovku kolem 1500 m/s. A zachovávala si ji poměrně dlouho, ještě v devadesátých letech to bylo maximum. 3-4 násobnou průbojnost bych netvrdil. Starší munice sovětská zvládala od 500 do 700 mm, novější se pohybuje kolem 800-900 mm, maximálně (experimentální) 1000mm. Což je srovnate se západními typy.
Řízené střely začali používat proto, aby vyrovnali nekvalitu svých systémů řízení palby, které dost pokulhávaly za moderní západní technikou. Sice nezvedli pravděpodobnost zásahu, ale dosáhli toho, že jsou schopni vést palbu přesněji na větší vzdálenosti.
Ale pochopil. Jenže ono přežití posádky je stále jen ryze teoretické. Jde o to, že se zvedne sice pravděpodobnost jejího přežití, ale jak nám řikal náš přednášející, stejně je to šumák, když exploduje uskladněná munice, tak posádka jde obvykle do kytičet, ať sedí v západním nebo v ruským tanku. On to byl takový úžasný praktik. :o) Nejlepší bylo jeho vyprávění, jak překonávat šok z palby. :o)))
Divil by jsi se, ale ony i ty centimetry hrají někdy poměrně velké role. Když jsme počítali pravděpodobnosti zásahu, tak siluety sovětských tanků byly jen o desetiny lepší, než západní a přesto pro ně vycházeli pravděpodobnosti řádově deset procent lépe.
Ona mírně prodlouží. Jak detekci, tak zamíření. Zkus si to. Vem pistoli a nejprve co nejrychleji zaměř vrata od garáže a potom pětikorunu. Jen u těch tanků to nebude tak velký rozdíl. :o)
Ale pod jakým úhlem střela sklouzne (nebo odrazí, jak je komu libo), od pevného a kapalného povrchu nevíš. viď. ;o) |