Bubla 175: Musím silně nesouhlasit. Charakteristiky, které přisuzuješ náboženským skupinám, které jsou ve všeobecném vnímání (bohužel) označovány jako "sekty" (termín, ze kterého mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě) a vhodněji se jim říká nová náboženská hnutí (netvrdím, že tenhle pojem je úplně bezchybný), takže dále zde budu používat pouze tento termín, nelze přisuzovat těm skupinám, které máš pravděpodobně na mysli. Takto stejně mohou působit na člověka i zaběhnuté náboženské tradice jako třeba katolická církev, ale i skupiny a dokonce i jenom myšlenkové proudy, které s náboženstvím nemají nic společného (třeba obyčejný konzumní způsob života). Je proto úplně nevhodné přisuzovat některým novým náboženským hnutím označení nebezpečné. Navíc se ukázalo, že něco takového jako "vymývání mozků" neexistuje. Lze hovořit pouze o konverzi, ve které jedinec vystupuje jako svobodná osoba, která vždy každý svůj krok vykonává dobrovolně.
To, jak se díváš na úlohu sociálních věd, také není úplně košér. To je potom angažovanost se, což jistě není ideálem (pokud já vím) žádné vědy (netvrdím, že je to tak u všech, jenom jsem se s tím setkala u každé vědy, do které jsem jenom trošínku nakoukla).
Religionistika musí opravdu o všem pojednávat neutrálně. I kdyby sledovala třeba nějakou náboženskou skupinu, která má ve svém rituálu pojídání vlastních dětí. Religionistovi/ce se to může zdát nechutné, nemorální, zvrácené, nelidské, atd. Ale do své vědecké práce, kterou bude psát o takové skupině, nic z toho nemůže napsat. On/ona může pouze pojednat o tom, co vysledoval/a a vybádal/a a jestli tyhle fakta použije někdo potom k nějakým dalším krokům, je už další věc. Ale religionista/ka by v téhle věci dokud jsou v roli religionisty/ky neměl/a nic podnikat.
Píšeš něco v tom smyslu, že sociální vědy by měli upozorňovat na nebezpečnost a tak. No jo, ale to co se jednomu zdá nebezpečné, nemorální a nevhodné, může druhému zase přijít jako úplně vpořádku. |