Já myslím, že je dobře, že si někdo uvědomí, že něco není "normální", to svědčí o tom, že pozorně poslouchá a vnímá. Pamatuju se, když jsem někdy ve 13 letech poslouchal Close To The Edge a měl jsem pocit, že každý hraje úplně jinou skladbu :-))
A jak jsem postupně pronikal do téhle nádhery a luštil jednu "záhadu" za druhou, nejen v téhle skladbě, ale třeba s kamarádem na průmyslovce Apocalypsu ze Supper´s Ready a fakt se mi rozšiřovaly obzory, dá-li se to tak napsat.
Ono se těžko vysvětluje kouzlo těch zvláštních - nejen lichých - rytmů. Jediný, co mě zatím napadá, je, jak jsem už psal, zkusit si zazpívat u těch uvedených věcí ty úryvky "normálně" na čtyři - možná zjistíte, že by to bylo o hodně, ale opravdu o hodně jiné, slabší, normálnější .... |