Hraběnka
V temném sklepení se světu ukrýváš,
přes černý les skrz tmu chodíváš,
však v samotě nenacházíš osud svůj,
podívej, ten hrad i les je domov tvůj.
Jsi dcerou záhadných lesů a rozeklaných skal,
jsi matkou vlků a medvědů, jsi jejich žal,
jsi večerní soumrak, který se prolíná s dnem,
jsi noční můrou lidí a svým vlastním snem.
Tvé divoké slzy zde po horách stékají,
ztrýzněné duše do útrob smrti lákají.
Do svého domu si je věrně zvala
A Transylvánia se jejich hrobem stala.
V té zemi začíná noc a začínají stíny,
každý tam je hříšný ale nikdo nemá viny.
V těch horách končí cesty, končí tajenkou.
Temná země se svou temnou hraběnkou.
|
Registrace nového uživatele 
