Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Katedra Cimrmanologie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Humor) moderují Šéf Lopuchu, Scalex.

Katedra se zabývá zkoumáním odkazu Járy da Cimrmana a objevováním jeho dosud nepovšimnutých stop v naší historii i současnosti.
Vědecké úkoly mohou být zadávány kterýmkoli studentem katedry, zpravidla ne častěji než jednou týdně. Do titulku zadání uveďte pořadové číslo úkolu. Pokud vkládáte referát týkající se staršího zadání, než je právě aktuální, zadejte do titulku odkaz na jeho číslo, např. Re: XXII.
Příspěvky nesouvisející s předmětem výzkumu (off topic) budou po několika dnech smazány.
Tento klub si v lednu 2014 oblíbilo 27 uživatelů. Starší referáty jsou uloženy v archivu.
Příbuzné kluby: Hlášky J.Cimrmana, Cimrmanův řetěz, Kvíz hlášek z Cimrmana
Příbuzné katedry: Inicium Jiné právo. .
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 397 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
vitsoft 21.7.2005 19:40  390
Jára Cimrman se začal zajímat o anesteziologii poté, co si během svých návštěv venkovských hospod povšiml, jak alkohol otupuje vnímání bolesti. Sám na své osobě obětavě testoval, který nápoj je pro tyto účely nejvhodnější.
Na obrázku je zachyceno kolegium brněnského špitálu sv.Anny, kterak zkoumá hloubku bezvědomí vyvolaného Cimrmanovou metodou. Lékařská věda později začala upřednostňovat éter a chloroform, avšak Cimrmanova narkóza doslova zlidověla a dodnes bývá aplikována, aniž by nutně následoval chirurgický zákrok.
maca MACA 13.7.2005 21:02  388
KukiNebejt toho posilovani, tak by ani Janskej svou plaketu nemel.
Ale proc se objevila tato ritinka v popzustalosti Cimrmana je jasny hlavne z pohledu do toho kouta. Elektricky prutokovy ohrivac a nerezove pakove baterie, coz byl proti motylkovym mosaznym kohoutkum sakra pokrok.
Dalsi veci co nam dost zatajuje pacientuv stav je i to ze z nastroju na stole neni moc patrne co je to za nastroje. Navic take neni jiste jaky nastroj prave v prave ruce drzi chirurg k nam stojici zady nebo co drzi za zady chirurg k pacientovi stojici celem.
Jestlize nektery z nich mam v ruce miskovaci kleste, pak je jasne co dela onen muz nad pacientem skloneny satrajici levackou pod perinou. potom by to byl uz pouze bezny zakrok na pacientovi v lecebnem ustavu, kde pri provadeni techto ukonu, byly nerezove pakove baterie a elektricky prutokovy orivac vody ve standartni vybave.
Jinak pevne doufam, ze miskovaci kleste vynalezem Jary Cimrmana nejsou.
kuki 13.7.2005 07:52  387
Jestli je to opravdu Jan Jánský, tak chci mít taky svou plaketu.
maca MACA 11.7.2005 22:54  386
KukiNení oním pánem co se tak posiluje tím nápojem sám Jan Jánský.
A k panu přednostovi bych měl jen to, že to není přednosta, ale patolog, který čeká na svou práci, až co chirurg skončí, jestli se totiž ke své práci vůbec dostane.
kuki 9.7.2005 19:29  385
Bohužel, původní Cimrmanův záměr, tj. vztah důvěry mezi pacientem a lékařem, přerůstající v přátelství, byl záhy zhacen. Na obrázku vidíme vlevo anesteziologa se svými dvěma asistenty (jeden zpívá ukolébavku a druhý nábožně naslouchá), v popředí pak nedočkavého chirurga se svou sadou nástrojů (jeho pomocník se zatím posiluje vícehvězdičkovým nápojem, přičemž líčí pacientovi své chuťové prožitky a tím mu ulehčuje v jeho jistě těžké situaci) a zatím co muž v pozadí likviduje choroboplodné zárodky z nádobí po dobrém obědě, pan přednosta kliniky vše bedlivě sleduje. O této atmosféře se nám, současníkům, může pouze zdát. Dnešní pojetí medicíny zredukovalo zdravotní péči na úroveň epoxidu (též dvousložkového) s tím rozdílem, že jedna složka je administrativní a druhá chemická (papíry a prášky).
vitsoft 9.7.2005 13:51  383
XXV.Za co vděčí Cimrmanovi naše zdravotnictví?

XXV
kuki 1.7.2005 09:15  382
Celý tento nadějný projekt dopadl, jako ostatně plno velkých myšlének nedobře díky nedostatečnému finančnímu zajištění. Veřejnou sbírkou, pořádanou sdružením polévkového odboru svaté Ludmily ve čtvrtek 7. března 1907 v době od 15:17 do 15:23 před trafikou na Malostranském náměstí a pro silný liják předčasně ukončenou, bylo vybráno pouhých 19 krejcarů. Tato nikterak závratná suma nestačila ani na zakoupení páru vesel u pana Vaňouska, zručného to malostranského truhláře a tím i definitivně padla možnost pohybovat tímto důmyslným aparátem proti větru, jakož i za bezvětří.
divnej_pavouk Divnej_pavouk Nepluju s proudem - po břehu je to rychlejší! 1.7.2005 06:49  379
To byl také jeden z důvodů, proč se Cimrman pustil do vývoje pětitaktního motoru.
vitsoft 30.6.2005 21:29  378
Když si Cimrman v pražském Klementinu prostudoval údaje o průměrné rychlosti větru na našem území, došel výpočtem k závěru, že jeho projekt je reálný, avšak drezína by musela být trojstěžník s nejméně patnácti plachtami obsluhovanými půltuctem sehraných námořníků. Údajný nedostatek zkušených námořníků mezi železničáři byl pro správní radu rakouských železnic záminkou, aby mohla i tento nadějný nápad smést ze stolu.
bohumiljuza bohumiljuza Music Is The Best ! 30.6.2005 20:54  377
Re: XXIVCelkem prozaické, došly-li pasažérům osobní větry, apparát se zastavil.
divnej_pavouk Divnej_pavouk Nepluju s proudem - po břehu je to rychlejší! 29.6.2005 09:57  376
Re: XXIVPrávě při zkušební jízdě Stuttgart-Brusel se přišlo na drobnou závadu - s drezínou se na rozdíl od lodě nedalo křižovat proti větru.
maca MACA 26.6.2005 21:50  375
Re: XXIVVzhledenm k tomu, ze papír snese všechno si můžeme všimnout, že drezína frčí proti větru, až se práší za drezínou z kolejnic.
Když sestavil skutečnou drezínu a chtěl jí vyzkoušet na trati Stuttgart - Brusel vlivem silného protivětru nechal brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinové jízdě na Brusel dojel až do Linze. Vhledem k obsazenosti jízdního grafikonu, to byl tenkrát husarský kousek. Bohužel se mu to nepodařilo prodat ani do Egypta na Nilskou dráhu, která měla alespoň tu výhodu, že do kopců foukalo a dolů se dalo jet po svážnici. Bohužel konkurenční a tradiční (již tisíce let) lodní doprava i tuto poslední šanci na propagaci větrné drezíny neuspěla.
vitsoft 25.6.2005 20:45  373
XXIVMnohé z Cimrmanových vynálezů předběhly svou dobu a později inspirovaly řadu ekologických aktivistů. Jaké byly osudy jeho větrem poháněné drezíny?

XXIV
scalex Scalex 20.6.2005 00:12  372
Re: XXIIIO této sadě tu mám dva různé záznamy:

1. Toto je Cimrmanova sada akustických signálů pro bohaté měšťany, kteří si mohou dovolit domácí služebnictvo. Protože většina sluhů sloužila v domech tři až čtyři generace, od útlého mládí až do úctyhodného kmetského věku, bylo nutné počítat s tím, že se sluhovi s rostoucím věkem bude zhoršovat sluch. Proto Cimrman na trh dodal tuto sadu zvonků. Jakmile pán zjistil, že sluha na jeho zvonění nereaguje, zvonek uložil a začal používat zvon větších rozměrů a tedy i pronikavější hlasitosti. Poslednímu (největšímu) zvonu se žertem říkalo "Umíráček", protože pokud sluha na jeho hlas nezareagoval, znamenalo to obvykle několik nepříjemných úředních jednání spojených s pohřbem sluhy a sháněním sluhy nového.

2. Jedná se o Cimrmanovy lodní zvonky pro různé typy lodí. Cimrman nelibě nesl fakt, že kanoe, kajaky a pramice nemají lodní zvon. Proto na všeobecné výstavě v Praze vystavil tuto sadu lodních zvonků a zvonečků, kde si optimální model mohl vybrat každý.

Při prodeji těchto zvonků ale Cimrman zkrachoval. S velkou zásobou těch nejmenších zvonečků se totiž vydal do Grónska s úmyslem prodat každému Eskymákovi alespoň jeden. Bohužel si neuvědomil nutnost použití nerez materiálu, takže prvním Cimrmanovým zákazníkům zvonky brzy zrezivěly v důsledku častých kajakářských eskymáckých obratů. Navíc samovolné zvonění zvonků plašilo stáda tuleňů, takže eskymáčtí lovci tuto akustickou novotu na svých lodích záhy zavrhli. Takže kvůli tomu, že Eskymáci ignorovali Cimrmanovu ekologickou prozíravost, dnes patří tuleni mezi ohrožené druhy živočichů.
vitsoft 19.6.2005 22:19  371
Za svého působení v Kreibichově hudební škole choval Cimrman pro houslařskou výrobu čtyři druhy ovcí, z jejichž střev se vyráběly struny: bavorské ovce G, rumunské D, karpatské ovce A a štíhlé ovce E ze Slovenska. Hudebně nevzdělaní řezníci však mnohdy při porážce tyto druhy nerozlišovali, a tak často docházelo k záměnám, jež citlivý Cimrmanův hudební sluch těžce snášel. Nejprve se marně snažil naučit malá jehňátka vydávat zvuky odpovídající jejich poslání, totiž géé, déé, ááá a ééé, aby tak ovce na jatkách mohly samy ohlásit výšku svých střev. Vyrobil dokonce pokusné housle osazené čtyřmi strunami B, což byl jediný zvuk odpovídající řečovým schopnostem jeho oveček. Tón zněl velice čistě, avšak hra na tomto nástroji byla poněkud obtížná a většina hudebníků jeho nápad nedocenila.
Nakonec tedy vyřešil identifikaci houslových ovcí kvintovou sadou čtyř zvonů (plus pátý pro berana), které zvířata nosila celý život na krku a připravovala se tak na svou budoucí muzikantskou dráhu.
[ 397 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt