Znalecký posudek je soubor výroků znalce dle zák. č.36/1967 Sb. v platném znění, kerý má náležitosti dle Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. v platném znění. Tyto náležitosti obsahuje § 13. Podle § 15 téže vyhlášky musí posudek vykazovat stejné náležitosti i v případě, je-li vypracován "mimo řízení" tj. i pro jiné objednatele, než kterými jsou státní orgány.
§ 13 Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. v platném znění
(1) Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce, vymezí ve svém opatření jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí.
(2) V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek).
(3) Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí.
(4) Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
(5) Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.
(6) Při ústním posudku podaném do protokolu uvedou se též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.
|