Kohy: nemyslím si, že mi v humoru stačí málo, ale ten comebackovský mi sedí. Co se týká tebou zmíněných vlastností, tak ty IMHO víc než na comeback platí na posledních deset let tvorby Ivana Mládka a jeho party.
S britcomy to nesrovnávám, proč taky? S dobrým britcomem se nedá srovnat třičtvrtě světové komediální tvorby, v tom jsou prostě britové dobří a přes to nejede vlak a nemá cenu soupeřit. Rozhodně Comeback ze všech českých komediálních seriálů polistopadové éry považuju za nejlepší.
Je to ovšem seriál a i v něm si musí člověk k postavám získat nějaký vztah. Pokud člověk vidí z třiceti dílů jeden nebo dva, tak neví, která bije. A to i navzdory tomu, že je každý díl uzavřená epizoda. U sitcomů to je důležité už proto, že postavy dost často kvůli humoru dělají zdánlivě nepochopitelné a nelogické věci, které neznalému nemůžou přijít vtipné, ale ony vtipné jsou, když známe motivaci, kterou postava k takovému chování měla.
Ad sport a příběhy - u sólistů je vidím často. Sáblíková, Bolt, Eddie Edwards, Woodsovy milenky - ano, to jsou příběhy. U fotbalu nic takového objevit nedokážu. A že jsem se snažil! Ani u hokeje nic... I na finále Nagána jsem se díval a dokonce jsem si ani nezakrýval oči. Ale silný příběh se stal leda když oslavující hráči šukali na hotelu s děvkama nebo když se zabil trenér při autonehodě. |
Registrace nového uživatele 
