Lisak1:
Hrajeme různé systémy už, hmmm, dobrých deset let. Většinou se dostáváme k postavám podivným, extrémním, výjimečným. Baví nás to.
Křídla: Má-li postava křídla ve světě, kde ji to jednoznačně dává do spojitosti s démony, znamená to, že nemůže normálně vyjít na ulici, většina ostatních bytostí se jí bude snažit jít z cesty, nebo ji zabít. Vidět na obloze tohohle tvora, okamžitě znamená zburcování milice v širokém okolí. Nenechávej se omezovat prostými výhodmi a nevýhodami, uvažuj v kontextech a komplexně. Procházení skálou, které někdy funguje, i když to hráč nechce, je úžasný prostředek pro Pj, stejně jako ona obří síla-konflikty, do nichž tyto věc družinu dostanou, za to stojí.
Kvalita hry je lepší, baví-li se víc hráči. Hráči se baví většinou tehdy, je-li hra pestrá, nápaditá a odlišná od toho, co mohou zažívat v realitě. Případně je hyperbolou reality. Bude-li hra spočívat v tom, že skupina lidí běhá po lese a hledá kořínek, bez kterého se jeden z nich nedostane do astrálu, zábavné to moc není (IMHO). Tohle je hodně o názoru.
Mám obavu, že +ku opravdu moc začínajících hráčů nehraje. Aspoň mé zkušenosti takové jsou, a to i v tomto klubu. Není pro ně vhodná, to přece říkali několikrát i autoři...
S úrovní postav můžeš nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeš dělat. Jak pravidlově popíšeš Jimmyho ručku? Jak to, že ukradne cokoliv, i když je mu jen deset? Nezbývá ti, než přistoupit na jednu z variant, které navrhuju (a ty se jim uroutně bráníš)-buď mu dát vyšší úroveň, nebo aby měl, ač je na 1. úrovni, mistrovství (nebo víc) v kapesní krádeži). Mě osobně elegantnější (ale méně systímové) připadá druhé řešení. Další příklady, které nejdou tvým přástupem vyřešit: Šestiletí Otaku ze Shadowrunu, Dexter ze stejnojmenného seriálu, mladý Herkules a stovky dalších.
Ale samozřejmě, že se každý v životě něco naučí, ale musí se to projevit zvýšením úrovně? Proč? Problém je, že v +ku neexistují pravidla pro NPC postavy. Ale ona stařena by díky úrovni měla vyšší vlastnosti, než osmnáctiletý odvedenec, a to už problém zákonitě je. Postup po úrovních přece není automaticky spojen se životní zkušeností, ale s její intenzitou. Současně se čistě dle pravidel nedá postoupit jinak, než tím, že postava je "hrána" a že akumuluje zkušenost: Ale to nemůže dělat nikdo jiný, než hráčská postava, protože zkušenost vlastně nedostává postava, ale hráč. Logicky, nemá-li postava hráče, nemůže dostávat zkušenost.
Každý systém má pojem úrovně jiný, +ko se vyjadřuje natolik rozporuplně, že je těžké říct, jak je to celé myšleno a díky čemu se vlastně dá postupovat...
|
Registrace nového uživatele 
